úterý 7. února 2012

Všechno je relativní, ale my hrajem dál

...to je, přátelé, takový titulek, po kterém může následovat cokoliv, od naprosto konkrétních údajů až po vágní uvažování o světaběhu. No, ale vážně. Chtěl bych Vás hlavně pozdravit v tom novém roce (byť už máme únor) a popovídat o tom, jak se máme, co děláme a tak.
Tak tedy, ani sníh, ani mráz, ale to už někdo zpíval, já vím. Navíc sníh a mráz se i nás dotýká - kapelník občas zapadne, automobilový park se chová nestandartně, ale jezdíme. Užili jsme si první hraní v Karlově a koukáme dopředu. Viděli jsme se s Peťkou a bylo to setkání moc příjemné, navíc vykrystalizovalo do dohody o nějakých společných hraních během jara, pokud to filharmonie nepokazí. Nicméně opět se zabýváme standartním obsazením postu flétny. Jíťu čekají státnice a taky práce jí přibyla, takže se s námi loučí. Nějaké objevy se rýsují a jak známe Dagyho, dlouho bez flétny nezůstaneme. Chystáme i nové věci, jak instrumentálně, tak vokálně, chtěli bychom víc zapojit Pavla, neboť je jediným, kdo nás dokáže přeřvat bez mikrofonu a takový potenciál je potřeba využít. Taky se nám pomalu vrší hraní v prvním půlroce a nabídky máme už i na začátek podzimu. Tož, tak se chlubím. Něco už máme vyvěšené v různých koncertních sekcích, to má pod palcem Alenka, ale pamatovat si to musím já :-), no a pomalu se chystáme na Keltské slavnosti. Budou v červnu a už teď můžu říct, že počasí bude opět keltské (což znamená, že když bude hezky, bude to bonus). Jak už jsem psal minule, rýsuje se nám nějaké hraní v Čechách, tak jsme zvědaví, jak tam náš mix naživo přijmou. No ale pozvali nás... Dokonce i do škol nás zvou, měli jsme zato, že loňské vystoupení pro školu v Postřelmově bylo náhodným úletem, ale nějak se to rozneslo. A tak budem způsobovat trauma dalším učitelům dějěpisu :-) - mám připravené nějaké historické bonbónky. Prostě, i když teď nepíšu tak často, tak kapela funguje dál. Pokud se o tom chcete přesvědčit, dojeďte příští pátek do Raduně nebo kterýkoliv poslední do Karlova. Anebo kamkoliv jinam, vidíte, už se zase chlubím...
Začal nám nový rok, na který se mnoho lidí netěší. Pokud se chvíli necháte masírovat sdělovacími prostředky, zjistíte, že jsme v podstatě na pokraji katastrofy. A to už vůbec nepočítám oblíbený pomýlený výklad Mayského kalendáře s datem 21.12. letošního roku. Přátelé, držte se nás a bude nám všem líp. Pokud bychom si přestali zpívat, tak už by to bylo hodně špatné. Proto si přeju, abychom se potkávali při živém hraní co možná nejčastěji, ať se máme navzájem na co těšit. A protože bohyně Brigit (z jejíhož svátku se nám nějakým podivným řízením staly Hromnice) se již ohlásila, můžem se teď společně těšit na jaro. V tomto vpravdě arktickém čase se Vám možná zdá, že je to chiméra, ale ono přijde přátelé. Zatím přišlo vždycky...

Ticháček (obalen případně několika svetry)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.