sobota 31. prosince 2011

A je to zase tady...

...myslím tím konec roku, bilancování, co se povedlo, co ne, a tak mi dovolte, abych se o své pocity s Vámi podělil ještě dříve, než starému roku s definitivní platností zazvoní hrana.
  A začnu pěkně od konce.Včera jsme hráli na Švýcárně a bylo to veliké. Místo rolby nás vezli i s nástroji na sněžných skůtrech, a přátelé, přes Atlantik Jumbem dobrý, ale trochu nuda, zato tohle - nářez. No, přežili jsme, moc pěkně se tam o nás starali a byl to velmi příjemný večer. Troufnu si říci, že na Švýcárnu jsme si docela otevřeli dveře, ale ve finále to nezáleží až tak na nás, že.
  No a k tomu zbytku. Je jasné, že největší událostí byl výlet za oceán. To je bez debaty. Myslím, resp. jsem přesvědčen, že jsme si ostudu neudělali. Naše zážitky můžete sledovat téměř krok za krokem v našem vzpomínkovém seriálu na našich stránkách. Upřímně, myslel jsem, že to stihnu dopsat do konce roku, ale prostě to nešlo. Nicméně, nemusíte se bát, dopíšu to, už jen proto, že je velmi příjemné probírat se znovu všemi těmi vzpomínkami a zejména v tomto zimním čase si připomínat červen v Tennessee. S přáteli z USA jsme nadále v kontaktu, nakonec, můžete si přečíst i na našem fejs profilu, že si nás občas nalistují. Nicméně, bylo to pěkné, ale už je to za námi a nemůžeme se pořád ohlížet dozadu, byť je to ohlížení moc příjemné. I na našem území se nám pár věcí povedlo, zejména pak příchod nových posil - Pavel i Jíťa zatím celkem zapadli a jen potvrzují pravidlo, že u nás nemůže hrát nikdo normální. Co se flétny týče, zůstáváme i nadále v kontaktu s Peťkou (pusu:-)) a nejsou vyloučená ani společná hraní v roce příštím. Měli jsme několik podařených vystoupení, Vy, kdo nás sledujete, určitě víte z fotek, které Alča celkem pravidelně vyvěšuje. Povedlo se nám proniknout na Keltskou noc do Plumlova a vypadá to, že by to nemuselo být proniknutí jediné. Jako hosty si nás pozvali pořadatelé REGI banja, čehož si velmi vážíme, ale protože nám chybí soutěžní atmosféra a předstartovní nervozita, uvažujem opět i o soutěžní účasti. Festivalová účast byla vůbec letos dosti podařená. V Šumperku jsme měli tentokrát i vlastní pásmo, se kterým jsme byli velmi spokojeni, a já sám jsem si vyzkoušel naplno moderátorský chlebíček. Snad nebyl moc okoralý... Málem jsme si odvezli pohár z Kalfestu, ale co není, může být, a navíc nás letos příjemně překvapil zvuk. Jinak jsme až na výjimky bojovali letošní léto s nepřízní počasí, které nám asi ukázalo nejnesympatičtěší tvář na Keltských slavnostech. Na druhou stranu - to jsou Jeseníky... Celkově si myslím, že jsme festivalovou sezónu absolvovali se ctí.
  Rovněž máme za sebou tři koncerty s tanečníky a vypadá to, že se zrodil typ akce, která by mohla mít pokračování. Aspoň výhled na jaro tomu nasvědčuje.
  Přátelé, letošní sumary, to jsou spíše takové střípky, protože jsme hráli opravdu hodně a těžko vyjmenovávat každou akci. Vyloženě propadák jsme neměli, dokonce i v televizi jsme se mihli, byť ne jako hlavní hvězdy večera :-) Celkově se nám daří i s naším CD, o které je čas od času ještě stále zájem. Což znamená, že jsou tu stále ještě jedinci, kteří jej nemají, ty občany tímto napomínám... A jestli bude další? Jednou určitě.
   No a co příští rok? Asi zas budeme sem tam hrát, sledujte stránky a tak. Ne, něco už jsem naznačil, máme už nějaká pozvání, a to i velmi prestižní, rádi bychom opět zkusili Portu, ale z důvodů kolize termínů asi v Ostravě. Uvidíme, jak to dopadne se Zahradou, láká nás to, ale v tuto chvíli je to otevřené. No a rádi bychom vystrčili růžky i do Čech. O všem se Vás budeme snažit informovat s dostatečným předstihem, abyste si včas stihli zajistit, lístky, jízdenky, letenky...
  Dobrý rok to byl, miláčci. Největším vítězstvím pro nás je, že stále hrajeme, že nás to baví, že se máme rádi a hlavně, že máme takové příznivce, jakými jste bezpochyby Vy. Pokud nám zůstanete věrni i napřesrok, tak vítejte v klubu. Speciální poděkování míří k manželům Probynovým, k babičkám, které nám pomáhají s dětmami, no a za sebe i Alence, mimo jiné za vedení stránek. Je to někdy záhul, ale děláme to rádi.
  Tož se vrhněte do víru oslav, díky za letošek a těšíme se napřesrok.

                                                                      Daggy, Gaston, Jiřík, Jíťa, Alča, Janča, Alenka a Tom
                                                                                                        2011






neděle 11. prosince 2011

Tak jsem zase tady:-)

No jo, taky se mě po Vás stýskalo (i když mě se teda hlavně "stejskalo"), tak zas přijměte pár řádků, než přijde každoroční sebemrskačské zhodnocení sezóny.
  V minulém blogu jsem oznamoval, že nás čekají velké koncerty s tanečníky z T.S. Máta. No, přátelé, podařilo se. Ať už se Keltparáda konala v Oticích nebo v Litovli, slavili jsme úspěch a ne neskromně říkám, že zaslouženě. I když na společné zkoušky nebylo tolik času, kolik bychom si představovali, na výsledku bylo znát, že obě uskupení už mají nějakou úroveň a hned tak něco je nerozhodí.Samozřejmě, pořád je co zlepšovat, kór když máte za kapelníka nejmenovaného, Vy víte koho, ale byla to dobrá vystoupení. Rádi bychom v tom pokračovali i v příštím roce s tím, že by se program rozšířil i o další ukázky keltské kultury - např. mytologie, módní přehlídka a další. Uvidíme, třeba přijedeme i do Vašeho města, stačí, když odpovědní orgánové projeví zájem a odsypou z váčku.
  Zahráli jsme si v programu Vánočních trhů, a to konkrétně v Olomouci a v Opavě. Byli jsme na to zvědaví a nakonec se nám to z pohledu muzikantů moc líbilo. Jednak bylo skutečně vytápěné pódium - první řada se docela potila, a jednak atmosféra rozsvíceného večera a vstřícní diváci udělaly taky svoje. Měli jsme trochu obavu, jak se na ta náměstí dostaneme, zejména v Olomouci, ale nakonec to bylo bez problémů. Lidi nás přijali velmi dobře, tímto ještě jednou děkujem za skvělé publikum a nám se tím pádem hrálo taky moc příjemně. Počasí se zachovalo nesobecky, a tak máme z těchto hraní skutečně moc dobré pocity. Snad jsme někomu pomohli na chvilku se zklidnit v té hektické adventní atmosféře.
  Taky jsme si po čase zahráli v Raduni a moc nás potěšilo, že na nás lidi nezapomněli, a i když nebylo úplně narváno, skalní dorazili. Karlov se povedl tradičně, to je místo, které opravdu zraje a dají se tam čekat velké věci. Jediné, co bylo trošku hektické, tak to byl fakt, že jsme měli vlastně během jednoho týdne čtyři hraní, do toho jsem chodil do práce a Alča měla akce s gymnaziálním sborem. Ale zvládli jsme :-)
  Z veřejných hraní pro letošek je to vlastně všechno. Ještě nás čeká 30. prosince oblíbená Švýcárna (a méně oblíbená rolba), ale jinak už spíše relaxujem, neboť vlastní vánoční koncerty jsme vypustili - je toho stejně všude plno, a chystáme se na Vás na příští rok. Nicméně věřím, že se budem setkávat i tady na stránkách, protože projekt našeho amerického deníku pokračuje, Part 8 je na spadnutí a věřím, že ho dostanete plus mínus pod stromeček. Tak se těšte, ať to Ježíšek nezvrtá a nedonese ho někomu úplně jinému.
  Jsem moc rád, že jsem se zas po čase s Vámi všemi viděl, ať se Vám v tyto dny daří a moc se těším, až se zas někde potkáme na pódiu i pod ním.

                                                                        Váš liknavý psavec Tom Ticháček