středa 12. května 2010

O sobotě z říše snů

Milí pravidelní Keltové i Vy, kteří jste klikli náhodou,
jaro se nám rozběhlo naplno, měsíc lásky (snad), zdárně pokračuje a k tomu se rozjíždí sezóna hraní, festivalů a vůbec produkcí veřejných.Po velmi vypráskaném víkendu nás čekalo vystoupení na Zahradní slavnosti v Krnově, určené převážně dětem.V tomto městě jsme ještě nehráli, takže těšení, jen jsem měl trochu obavy, že se jede přes Bruntál:-)
V sobotu před polednem jsme vyrazili ze Sudkova tentokrát v koloně s Jančou.Ta jela posílena o obě dcery a nám vezla pro Verunku paní Janu na hlídání.Basu jsme ječtě strčili k ní, takže jsme mohli drandit.Cesta uběhla bez většího vzrušení.Alča si zkusila řídit na delší vzdálenost a poté, co jsme se vymotali ze serpentin mezi Malínem a Rýmařovem, byli jsme na silnici "vyšší kvality".Od Rýmařova se ale obloha začala kabonit a do Krnova jsme dojeli za sem tam kapek.Nastala tudíž otázka, kde vlastně budem hrát.Pořadatelé vše nachystali na ven, ale počasí na to nevypadalo, pršelo čím dál víc.Z kapely jsme dojeli první, takže jsme se rozkoukávali, našli cukrárnu a potkali Peťku!Nezapomněla a přijela.Takže jsme dali opulentní kávu a řeč.To už dorazili i ostatní a protože v tu chvíli lilo a i hrom se ozval, nastěhovali jsme věci do sálu v Dětském domě, který mají v Krnově původně z domu Střeleckého a který leží vlastně na zahradě, kde se celá akce původně měla konat.Přátelé, sál nádherný.Jak opticky, tak akusticky, navíc dětský koutek v místě, takže Verunka a holky mohli řádit.(A řádily...).My jsme se nachystali a ...Problém byl zřejmě v tom, že pořadatelé nezdůraznili dostatečně, že hrajem v sále a lidé se scházeli postupně a první půlka byla spíše tristní.Vzhledem ke změně situace jsme museli upravit program, vyřadit většinu pauz a hrát spíše koncertně.Ale hraní nám šlo, mě se pěkně mluvilo a až na poloprázdný sál to bylo dobré.Ale lidi nebyli moc ani dole v zahradě, kde střídavě pršelo.Leč posléze přestalo a lidí lehce přibylo.Udělali jsme přestávku hlavně kvůli Verunce, přebalit, nakrmit a šli se kouknout ven.Hasiči zrovna předváděli ukázku záchrany osob z havarovaného auta, zajímavé, ale nás spíš zajímalo, jestli přijdou po přestávce lidi.No přišli.Nebylo jich tolik, jak bychom si představovali, ale víc než před pauzou.My jsme si to hraní celkem užívali a povedlo se nám myslím docela slušně udělat atmosféru.Jančina Peťka tančila, až se z ní kouřilo, zařadili jsme nějaké novinky a zjistili, kde nás u nich tlačí bota a dohráli se ctí.My jsme svou práci odvedli dobře, holt, improvizace nebyla silnou stránkou pořadatelů.Příště.Lidem, kteří se zúčastnili, se naše vystoupení líbilo, po koncertě nás odchytávali při stěhování aparátu a děkovali.To potěší.Takže pobalit, naložit, rozloučit se a hurá domů.U Rýmařova se náš miláček rozhodl, že odhodí výfuk, takže byly trošku problémy, ale nic s čím bychom se nepoprali.No.Ještě že hrajem v černém, nebyla vidět špína ze silnice.Ale autíčko už je v servisu a snad bude do soboty v pořádku.Hrajem na Mírově v amfiteátru na folk - country festivalu a třeba přijdou i lidi...:-)
Nakonec to nebylo špatné hraní.Získali jsme v Krnově nějaké kontakty a budem sledovat, jestli je zužitkujem.A samozřejmě velký dík za hlídání Verunky.
Tož Kelté, mějte se jarně a zachovejte nám přízeň.Neboť teprve s KGB je jaro jaxepatří.S tímto konstatováním se s Vámi loučí lidový vypravěč

T:-)m Ticháček

sobota 8. května 2010

Čarodějnice, 1. máj a Keltský šraml, part 2

Tak tedy,
rozloučili jsme se v Karlově za Filipojakubské noci, těsně před Prvním májem.Byla noc krásná májová, ale mě se spalo mizerně, viz výše.
A bylo ráno.Pršelo, je se lilo a my jsme se báli, že plánovaný prvomájový průvod dopadne bledě.Ale počasí dostalo rozum a my jsme vyrazili na shromaždiště.Tady bylo přátelé živo.Člověk až žasnul, co vše bylo lze nalézti z minulé éry.Z tlampačů zněly nesmiřitelné třídní písně, jejichž text se mi vybavoval až se zrůdnou přesností.Dělníci si podávali ruce s rolníky a bývalí mocipáni by zbledli závistí, jak se dá taková akce vyšperkovat.Verunka dostala mávátko a byla v sedmém nebi, my s velkou Alčou jsme se ozdobili tričky KGB - Still Watching You - dárek od Mika Probyna.Apropos, Mike.Objevili se i s Janou též v kostýmech a kombinace Australské a Maďarské vlajky, to člověk nevymyslí.Protože naše Princezna měla čas na spaní, samotný průvod se uskutečnil bez nás - podrobnosti na YouTube, ale prý to bylo veliké.Jen doufám, že nezapomeneme, že s Timurem a jeho partou nebyla vždycky jen sranda...
Odpoledne zkouška.Přátelé, pokud nám snad někdo závidí, že hrajem, že máme ( relativně ) úspěch a je o nás v regionu zájem, nechal bych ho absolvovat jednu velkou zkoušku s celou kapelou.Jirka dorazil ve svém imperialistickém BMW.My zástupci proletariátu jsme zcela nemarxisticky záviděli, než jsme při bližším pohledu zjistili, že vůz kolem prahů podezřele prokvétá:-).Cca 4 hodiny práce, instrumentace, vokály, celkové aranže, do tho administrativa, termíny, na bylo toho dost.Na konci jsem toho měl plný kecky, krk se hlásil a já se těšil, že si odpočinu na hraní u Kudlů při spíkrování na mikrofon.Jirkovi jsme naložili buržoazní auto, aby věděl zač je toho loket, skoro se tam nevešel chudák a vyrazili k Antonii, jež byla ještě od rána vyzdobena vlajkami spřátelených států.
Ze začátku to vypadalo, že budem hrát přesilovku.Už jsem si lebedil, že si krček odpočine, načež se do podkroví nahrnul dav a bylo to.Začátek proběhl ve znamení gratulace k narozeninám Mika a vypadal docela dojatě, tak se nám to snad povedlo.Hrálo se nám líp, než včera, už jsme byli rozhýbaní.Jen malá Alča cedila kletby skrz zuby, protože v tom zůstala coby sólistka s Jirkou sama.Nicméně, nic nemělo být jako obvykle.Po první sérii si Honza začal stěžovat na nízký tlak a to tak, že si musel lehnout a ani láhev šampáňa od Mika ho nerozveselila.Nás naopak ano.Situace se komplikovala.Následujících pár věcí s námi Honzík odehrál vsedě, ale pak už signalizoval, že dál to nepůjde.Přítomní zástupci medicinského stavu, profesiinálově i amatéři s tím souhlasili, protože Honzův stav se zhoršoval velmi rapidně.Byl odeslán do královských ložnic a my jsme zůstali coby torzo.A zde se přátelé ukázala síla KGB, neboť ani taková rána osudu nás nezlomila a nedonutila vystoupení ukončit.Kampak na nás s chorobou!Vytvořili jsme těleso zvané 1. Keltský šraml, kde Peťa hrál kytaru a využili služeb hostujících brněnských houslistů Josého a Doktora - kovaných folkloristů.A pak se děly věci.Vzali jsme to od Bacha po Vlacha, začali Dvěma kováři ve městě a končili Kaťušou (!).A lidem se to líbilo!Lidi řvali nadšením.Nechtěli nás pustit.Jý¨á už jsem krk necítil, neboť jsem mluvil i zpíval, ale uhráli jsme je a i na přídavky došlo.Pak už jsme odpadli, ptomítalo se video z průvodu a my se odebrali spát.Ráno bolest kupodivu ustoupila, tímto děkuji všem, kdo se podíleli na jejím potlačení, takže sbalit, vyzvednout u Kudlů nástroje, spolu s kontreolou bledého Honzy - nebojte se fanynky, bude v pořádku a domů.
Víkend to byl skutečně náročný,ale úspěšný.Ukázali jsme, že nám to hraje i velkém oslabení a máme nazkoušeno, joj!Takže moji milí, já jedu do Krnova na slavnost, kde snad budem hrát komplet, protože jestli to dopadlo, tak Peťka přiletěla z horoucích pekel, a Vy se nás těšte.
Ahoj, ahoj, ahoj

Za zábavní výbor T:-)

Lidé choďte ( na KGB )

pátek 7. května 2010

Čarodějnice, 1. máj a Keltský šraml

Milá Keltská pospolitosti,
tak jsme uvítali květen, máj, měsíc lásky, plození, rašení, olisťování se atp.Protože Keltové v tento čas slaví Beltine, jeden ze svých nejvýznamějších svátků, i KGB se chystal, aby nezůstal pozadu.Slavili jsme skromně, mezi svými ve Stránském, pro které to měla být premiéra Filipojakubské vatry.
Leč týden nezčal nejlépe, neboť se o mne otřel bacil a do krku se mi dostali permoníci s motorovou pilou a smirkovým papírem.Pro spíkra závada celkem fatální.Nasadil jsem léčbu a vyjeli jsme jarním podvečerem.Chtěli jsme se sejít o chvíli dříve, abychom ještě vyzkoušeli pučící kousky, ale nepovedlo se úplně.Nakonec jsme se do kupy dali, něco jsme zahráli a již se valili hosté.No, valili, nějak se nám to letos nemůže úplně rozjet a tak i tentokrát zbylo pár volných míst.Snad příště.Popřáli jsme Janče k jejím ( tradičním ) pětadvacátým narozeninám, uložili Verunku, která překvapivě hned zabrala a vrhli se do víru večera.Máme nový zvukový set a tak jsme opět zkoušeli a ti, co tomu rozumí, byli nadšeni.Zahráli jsme řezbáři Smékalovi, shodou okolností zpívala Janča a tak jeden oslavenec zpíval druhému.Na výkonu bylo znát lehké nesoustředění a taky to, že pod přívalem nových pecek se občas ztratil text věcí zavedených.Chlapi, kurňa...
Nakonec všichni uvítali, když jsme se přesunuli na zahradu a po krásném proslovu pana starosty a hostinského v jedné osobě, vzplála naše hranice.Na řadu přišly buřty a volná zábava, zahrál si, kdo měl ruce a nohy.Mně krutě bolelo v krku, ale snažil jsem se.Peťka v Koreji musela škytat, neboť i na ni jsme si vzpomněli.Začal hrozit déšť a oblohu v dálce křižovaly blesky, takže jsme se v klidu a míru rozešli a už v dešti vyrazili do Karlova.
Miláčkové, protože nejsu pánem svého času, vězte, že dnešní plky budou na pokračování.Vyrážím do víru svatebního veselí a kdo si počká, ten se dočká vyprávění o oslavě Prvního máje a dalších zhůvěřilostech, které s e tento víkend udály.
Tak tedy zatím: Buď Kelt!