tag:blogger.com,1999:blog-12358369214094226822024-02-08T17:38:52.958+01:00Kelt Grass BandBlog hudební skupiny KELT GRASS BAND ze StránskéhoKeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.comBlogger79125tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-45276720508863464332015-09-23T10:13:00.001+02:002015-09-23T10:13:38.557+02:00Zpět na Šlágr!?Taková věc se nám přihodila, přátelé...
Koncem prázdnin se nám přihlásili opět z televize Šlágr. Sdělili nám, že po roce (!) dávají do výroby naše DVD, a při té příležitosti by s námi opět navázali nějakou spolupráci. My jsme sice během roku dostávali signály, že se sem tam na Šlágru objevíme, zejména v takových primetimech, jako 1.30 nebo 7.50, ale byla to spíš otázka náhody a nikdo nebyl schopen nám říct do předu, kdy a zda se na obrazovce objevíme. A teď to vypadá, že nám ten rok chtějí vynahradit. Aniž by nám o tom řekli dopředu, nasadili naši písničku Kelti v Tennessee hned do dvou hitparád, chtějí s námi točit nějaké upoutávky na DVD a snad bychom se měli zúčastnit i nějakého jejich koncertu. Víc zatím nevíme, a tak se s dovolením rozepíšu o těch hitparádách.
Nasadili nás do "Country 9" a hitparády "12x nej Mimo kategorie", kde jsme skutečně v bizarní. Pokud se podíváte na stánky Šlágru (www.slagrtv.cz) do sekce Hitparády, asi mi dáte za pravdu. Nicméně i zde je možné hlasovat. Pokud se rozhodnete nás podpořit, lze to provést buďto hlasovnáním v patřičné sekci (je nutné vybrat 3 kapely, aby bylo hlasovnání platné), nebo přes sms na telefonní číslo 773 757 757, kde do textu napiště název kapely (stačí KGB) a název skladby.
Přátelé, stejně jako spoustě z Vás, i mně vadí, že Šlágr je televize naprosto nevyzpytatelná, že Vám v tuto chvíli nejsem schopen říct, kdy nás na obrazovkách uvidíte, a rozhodně Vás nepřemlouvám k tomu, abyste měli tuto stanici naladěnou 24 hodin denně. Vážím si svého i Vašeho duševního zdraví, a proto budu rád, pokud nám nějaký hlas pošlete, ale zůstanete při tom nohama na zemi :-).
Pokud se objeví nějaká nová informace, která by Vám v tomto směru pomohla, rádi se s Vámi o ni podělíme.
S obvyklým pozdravem se loučí a na brzkou shledanou třeba z televizní obrazovky se těší Tom Ticháček
KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-55502197980292217852015-01-23T13:46:00.001+01:002015-01-23T13:46:11.052+01:00Pozdě, ale přece Tak takhle to máte. Člověk se celý rok těší, jak bude na Silvestra bilancovat, až se probere po tahu ze Švýcárny, věří, že se na to čtení někteří z Vás třeba i těší a pak... prd. Ale s lehkým třítýdením zpožděním jsem zde a pokusím se Vás o nic nepřipravit.
Okolo konce roku se nám v rodině podařilo pořídit si kolektivní rodinné nachlazení. Švýcárnu jsem absolvoval sám, i z důvodů, o kterých bude řeč níže, a bylo to veliké. Myslím si, že to by největší rachot, za celou tu dobu, co tam jezdíme, a moc se nám to líbilo, byť jsme byli v hodně osekaném obsazení. Takže druhý den na psaní moc nebyli lidi, byť jsem se přemlouval docela vydatně. Mezitím ten čas, prevít, trhnul oponou víc, než jsme doufali, a leden je pomalu..., no skoro až tam.
Co říci k roku, který máme ještě docela v živé paměti. Když si projedete náš "ksichtoknihový" profil, snad mi dáte za pravdu, že jsme se příliš neflákali. Hlavní část sezóny, tedy čas zhruba od května do září jsme využili takříkajíc úplně úplně. Nějaký čas pro sebe jsme si samozřejmě taky udělali, ale jinak to bylo hlavně o muzice. Troufnu si říct, že dnes už je Kelt Grass Band docela zavedenou značkou na střední i severní Moravě a pomalu se rozlézá dál. Máme za sebou třeba velmi úspěšné hraní na Karlovském hudebním létě a letos bychom měli hrát mimo jiné, jak už jsme avizovali, na festivalu Lughnasad na hradě Veveří u Brna. Ale gró našeho hraní, to jsou především místa nám blízká. Ostudu si myslím, že jsme rozhodně neudělali, a jak jsme zjistili, někteří evidentní masochisté se na nás těší, až to rozbalíme:-). Nedopadl nám zahraniční výjezd, tak snad letos. Svatý Patrick v Haagu už je hotová věc, v současnosti pracujeme na logistice celého projektu a dál se něco mlhavě rýsuje. Ale nebojte, pokud to klapne, budete to vědět mezi prvními, tedy hned po pořadatelích. Nechci vyjmenovávat všechny akce, na kterých jsme hráli, každá byla nějakým způsobem zajímavá, ale velmi si vážíme toho, že jsme se mohli podívat znovu na Portu do Řevnic, zúčastnit se Keltské noci,zahrát si na Mohelnickém Dostavníku a být součástí šumperského folklórního festivalu. Co se letošku týče, tak kalendář se nám utěšeně plní, jak můžete zjistit v sekci koncerty. Z čeho máme velikou radost, že nás oslovují i noví zájemci o naše vystoupení, u těch, kteří nás zvou opakovaně, nás pak těší, že jsme s nimi navázali vztahy převážně přátelské, oni se nás nelekli a dál s námi počítají.
Celý loňský rok jsme řešili otázku flétny. Nanula nastoupila na střední školu a času ubylo. Navíc zjistila, že svět nabízí i jiná lákadla, než hraní s téměř světoznámou hudební skupinou:-). Když k tomu připočteme i nějaké zdravotní problémy, vychází z toho, že na KGB jí moc času nezbývalo a tak se s námi rozloučila s tím, že dohraje většinu sezónu. Pro milovníky bulváru podotýkám rovnou - rozešli jsme se v dobrém a celkem logicky jsme i díky Gastonovi v kontaktu. Na místo flétny jsme sehnali poměrně rychle náhradu, ovšem vzájemné námluvy na přelomu roku ztroskotaly na příliš velkém časovém vytížení naší adeptky. Ono přece jen náš program je v některých částech roku docela časově náročný a vyžaduje určité oběti. Tak to je a kdo s námi chce hrát, ten to musí buď akceptovat, nebo s námi hrát nemůže. V začátku nám opět pomůže Nanula, která tak možná vytvoří rekord v odcházení, ze souboru a v průběhu roku Vás možná něčím čerstvým překvapíme...
Jak můžete zjistit z přehledu našich koncertů, poprvé se představíme v březnu v Holandsku a o týden později v Karviné na Irish party. My toho obecně zkraje roku moc nenahrajem, to máme zimní spánek, zkoušíme a tak. Letos máme ještě jeden důvod. Za cca tři týdny čekáme s Alčou přírůstek do rodiny a nebude to nové auto. Takže Alenka má teď trochu jiné starosti, a přestože zkoušet stále ještě může (i když jí mandolka teď tak úplně nesedí na těle), tak na veřejnosti ji hned tak neuvidíte. Neplačte, neklesejte na mysli, má samozřejmě v plánu návrat na prkna, jež znamenají hlavně starosti,co nejdříve. S Verunkou stála na pódiu sedm týdnů po porodu, tak uvidíme. Reálně to vypadá na Prvního máje v Bohumíně, pokud se objeví něco dříve, zvážíme to podle toho, jak to bude všechno vypadat. Mimo jiné jsme se rozhodli i z tohoto důvodu vypustit letos Portu. Vzhledem k tomu, že pořadatelům Oblastního kola pořád vadí naše angličtina, a to přesto, že nás porota dvakrát po sobě poslala do Řevnic, bude možná naše neúčast v některých kruzích i vítaná...:-) Každopádně nám držte palce a mějte hlavně pro mě pochopení, když se nějaká informace opozdí. Vždyť víte, jak na tom jsem...:-)
Takže tak. Trochu více jsme se rozběhli ve vlastní tvorbě, tak uvidíme, co propadne sítem a co přežije. Určitě se na Vás ale moc těšíme, až Vás zase uvidíme, a samozřejmě Vám velmi děkujeme za přízeň, kterou jste nás obdařili nejen v roce loňském. Rovněž tak tímto děkujeme všem lidem v našem okolí, kteří nám nějakým způsobem pomohli, pomáhají nebo nám aspoň neházejí klacky pod nohy.
Takže, ať nám všem ten letošní rok slunko svítí!
T:-)m TicháčekKeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-20129016107144627982014-11-13T20:40:00.000+01:002014-11-13T20:40:22.473+01:00Žijeme, dýcháme<div style="text-align: justify;">
Pokud máte pocit, že o nás dlouho nic nevíte, máte naprostou pravdu! Nějak jsme se popravdě nemohli poslední dva měsíce dokopat k tomu, abychom vypotili pár řádků, popřípadě zveřejnili obrázky z našich posledních akcí. Došlo to tak daleko, že se našli i pořadatelé, kteří na nás zapomněli do té míry, že postavili program, ve kterém nám slíbili účast, bez nás. No, co už s tím naděláme. Nicméně, věřte tomu, že Kelt Grass Band, nebo aspoň některé jeho části, jsou rezistentní vůči podobným trablům, no prostě jsme tady pořád.</div>
<div style="text-align: justify;">
Takže co je u nás nového. Na Facebooku najdete fotky z našich podzimních vystoupení v Šumvaldu a Příkazech. Samozřejmě se těšíme, jak to před Silvestrem tradičně rozbalíme na Švýcárně a někteří z nás i pilně cvičí. No a protože máme půlku listopadu, je pomalu čas přemýšlet nad příští sezónou. V tomto okamžiku máme na příští sezónu potvrzené účinkování na Skotských hrách v Rokytnici v Orlických horách koncem července a na festivalu Lughnasad na hradě Veveří začátkem srpna. Mimochodem, tento festival organizuje renomovaná CK Kudrna, se kterou jsme navázali bližší spolupráci. No a aby toho nebylo málo, dnes jsme dostali od pořadatelů potvrzení naší účasti na Svatopatrických oslavách v Haagu. To je v Nizozemí. Takže se nám hrudníčky dmou pýchou, na druhou stranu, budeme muset opravdu začít cvičit. Věříme, že další informace budou následovat, no a pokud ne, tak se aspoň budete moct těšit na nějaké pěkné PF. </div>
<div style="text-align: justify;">
Takže užívejte barev podzimu a zachovejte nám přízeň. Toť vše.</div>
KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-71057826023952049072014-07-21T21:29:00.001+02:002014-07-21T21:29:46.106+02:00Kauza Drakov<div style="text-align: justify;">
O žádnou mimořádnou kauzu se samozřejmě nejedná, ale po našem sobotním vystoupení na Drakově se vyrojily nejrůznější spekulace a úvahy, že jsme vystoupení odflákli, že jsme se zbytečně dlouho zvučili a tak. A protože se jedná o naši pověst, musíme se ozvat.</div>
<div style="text-align: justify;">
Tak tedy - v sobotu 19. července jsme měli vystoupit na tradčních Slavnostech Lapků z Drakova a Dnech Lesů ČR. Hráli jsme na tehle taškařici už myslím po čtvrté a vždy myslím k oboustranné spokojenosti. Dohodnuti jsme byli na vystoupení od půl čtvrté do půl šesté, což jsme měli potvrzené i písemně. Okolo třetí hodiny už byla celá hrající sestava na značkách a čekala na svůj čas. Na pódiu mezitím řádila jiná kapela a nevypadala, že by chtěla skončit před půl čtvrtou. Prostě chlapci hráli vesele dál a na nějaký čas se neohlíželi. Pořadatele to nechávalo v klidu. Méně už nás, protože jsme potřebovali dodržet čas kvůli mému odjezdu do práce. Samozřejmě, že jsme zažili mnoho festivalů, kde jsme hráli s časovým skluzem, ale ne na akci, kde by před námi hrála jen jedna kapela. Ani poté, co jsme upozornili pořadatele, že my své vystoupení natahovat nemůžeme, se nic nezměnilo. Navíc po nás měl hrát ještě jeden soubor a my jsme je nechtěli dostat do situace, ve které jsme se ocitli my. Skupina na pódiu několikrát ohlásila poslední kousek, načež skončila v klidu a míru těsně před půl pátou a dalších minimálně deset minut se bez výraznějšího spěchu balila. My jsme nastoupili na pódium a začali s drátováním a mezitím jsme se dozvěděli od moderátora, že předchozí kapela měla zpoždění. No, byli jsme s Alčou a s Verunkou na místě cca od půl dvanácté a kolem poledne už tihle muzikanti hráli. Zvučení pak probíhalo, jako za "starých časů", tedy v dobách, kdy zvukový tým byl překvapen, kolik se nás na ty praktikáble vlastně sáčkuje. Klukům se prostě nedařilo, několikrát měnili už zapojené šňůry, zvukovka se protahovala a my jsme začali hrát pět minut po páté. Podotýkám, že tou dobou už někteří diváci, kteří si nás chtěli poslechnout, museli odjet. Za pětadvacet minut čistého času toho samozřejmě stihnete předvést méně než za dvě hodiny, takže jsme končili za rozladění našeho, diváků i pořadatelů. Já jsem tedy zmizel, ale zbytek kapely ještě svolil, že zahraje, protože dle tvrzení pořadatelů po nás hrající kapela nepřijela. Já jsme je potkal v bráně areálu... Tolik z našeho pohledu k organizaci kulturní části letošních slavností.</div>
<div style="text-align: justify;">
Nevíme, kde se stala chyba, a nechtěli jsme se v tom, upřímně řečeno, nějak zvlášť rýpat, ale nechceme, aby si kdokoliv myslel, že jsme nafoukaná parta, která se nechá prosit, schválně se dlouho zvučí a pak ani nepřidá. Vždycky jsme na Drakov jezdili rádi a pokud nás pořadatelé napřesrok pozvou, přijedem, pevně věřím, znovu. Letos se to prostě nepovedlo a my na sobě nechcem nechat nařčení, že to bylo z naší viny. Létu zdar.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Tom Ticháček</div>
KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-36515881737225742172014-06-18T20:42:00.000+02:002014-06-18T20:42:07.239+02:00Na obzoru je Slunovrat a s ním i Keltské slavnostiNo je to tak, jak říkám. Opět je na mě, abych pár řádky přiblížil letošní slavnosti a abych Vás naladil a Vy jste získali pocit, že tam letos prostě nemůžete chybět:-).<br />
Tak tedy, jak už jsme avizovali na našem facebookovém profilu, tato taškařice se letos uskuteční a to dokonce přímo v termínu slunovratu. Pak už se začnou dny krátit, ale zatím bych to neviděl, jako důvod k panice. Přátelé, není to legrace, takovouhle akci v dnešní době uspořádat, a opakovaně, to už vůbec.Patří velké uznání našemu kapelníkovi ( a to prosím nepíšu proto, že u něho zastávám místo basisty ), že se do toho zas a znovu pouští a zas a znovu vysvětluje, přesvědčuje, pak se v soukromí chytá za hlavu, ale druhý den je v tom zase. Především díky Dagymu tedy budete mít možnost absolvovat vše více méně, jako v minulých letech. Dva roky po sobě jsme měli opravdu krásné počasí, letos je to s předpovědí takové všelijaké, pršet by asi nemělo, ale pamatujte, jak píšu každý rok - jsme v Jeseníkách. Akce se koná za každého počasí a vstupné se nevrací. Zato ale od Edisonu po Antonii na Vás čekají muzikanti, tanečníci i jiní kelklíři, kupci, kramáři, kováři, rytíři, prostě všechno, co k takové trachtaci patří. Budete se moci najíst, napít do sytosti, konkrétně od nás třeba uslyšíte, s čím chceme letos dobývat Portu a to už přece stojí za to, ne? A večerní průvod a oheň byste si taky určitě neměli nechat ujít, loni se obé velmi vydařilo.<br />
Už v pátek nás čeká setkání na Švýcárně. Vy, kdo to znáte víte, že se jedná o akci spíše komorní s lehce duchovním přesahem a po té, řekněme spirituální fázi, to i letos nahoře rozjedeme. Kdo můžete a máte tu šanci se na Švýcárnu dostat, určitě té možnosti využijte, no a pokud bude pršet nebo bouřit, aspoň budeme vědět, že velký Taranis je na blízku.<br />
Náš první příspěvek na facebooku stran letošních Keltských slavností vidělo prozatím více než sedm set lidí. To je velmi slušné číslo, daleko převyšující obvyklý počet návštěvníků. Tak si tak říkáme, že Vás to asi zajímá. No budem moc rádi, pokud se s Vámi o víkendu uvidíme. Velmi se těšíme, že si společně užijeme celou akci, věříme, že i počasí nám nakonec vyjde vstříc a že si v neděli plácnema řeknem: Dobrý, tak za rok zase...:-)<br />
Zdraví Vás hlásná trouba KGB <br />
T:-)m TicháčekKeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-89847825357495087932013-12-31T12:20:00.001+01:002013-12-31T12:20:45.275+01:00Zas jeden rok mizí v propadlišti dějin...<div style="text-align: justify;">
Je to tak a my s tím nic nenaděláme. Pojďme tedy lehce zabilancovat. Nepíše se mi lehce, ne snad proto, že by nebylo co nebo o čem, ale včera jsme se rozloučili se starým rokem tradičně na Švýcárně a prsty ještě bolí...:-) Ale co je to proti vesmíru.</div>
<div style="text-align: justify;">
Rok 2013 připomínal silně houpačku. Jednou nahoře, pak zas honem dolů a tak pořád. Nicméně jsme rádi, že pořád existujeme, hrajeme a máme Vás. A hráli jsme letos docela dost. Já tu nebudu rozebírat každé hraní, na našem fb profilu jsme se vždycky snažili poctivě vyvěšovat aktuální fotky i s komentářem, takže věřím, že jste byli v obraze. Za letošek zbývají obrázky z Irish pubu v Přerově a již zmíněná Švýcárna. Ale nebojte. Budou. Zmíním se o pár akcích, které pro nás byly nějak významné, stěžejní nebo nás posunuly zas o kousek dál. A zmíním se i o věcech, které se ne úplně povedly nebo nevyšly vůbec.</div>
<div style="text-align: justify;">
Rozhodli jsme se letos znovu vstoupit na soutěžní prkna. A tak jsme se zúčastnili oblastních kol Porty i Moravského vrabce a v obou soutěžích jsme se nějakým řízením osudu dostali do finále. Zejména národní finále Porty v Řevnicích jsme si užili a těšilo nás ústní uznání ze strany známých i neznámých.Trochu nás, pravda, mrzelo, že tomu chyběla třešnička na dortu v podobě oficiální pochvaly, ale ty pohledy, když jsme nastoupili na pódium, stály za to. Rádi bychom se pokusili na tenhle úspěch navázat, a tak už koketujeme s myšlenkou, že v březnu pojedem na oblastní klání do Bludova. Finále Moravského vrabce se konalo v Karviné v rámci městských slavností a naše účast zde nezanechala vážnějších stop.Velmi jsme si užili též každé hraní ve Velké Bystřici, ať už v rámci REGI Banja, Hanáckého Nashvillu nebo jen tak, na nádvoří restaurace Varna.</div>
<div style="text-align: justify;">
Měli jsme v úmyslu opět vyrazit do ciziny. Byla nám ústně přislíbená účast na 400. ročníku Puck Fair festivalu v Irsku a docela jsme na tu akci těšili. Nicméně se ukázalo, že ústní příslib ještě neznamená účinkování na pódiu a vzhledem k tomu, že o čtyřstý ročník mělo zájem spousta místních souborů, které měly silnější lobbing, z cesty sešlo. Na poslední chvíli nám nabídli přátelé z Tennessee, abychom jejich taneční soubor doprovodili na festivalu v Itálii, což nás velmi potěšilo. Bohužel, nabídka přišla v době, kdy jsme měli termíny už plné, a byť nás cesta velmi lákala, museli jsme odmítnout. Stejně tak jsme s krvácejím srdcem skáceli naše možné hraní na Keltské noci, kde jsme dostali nabídku celý festival uzavírat, ale bylo to opět v časové tísni. Takovýhle nabídek přišlo více, ale na polsední chvíli je to vždycky sázka do loterie. O zahraniční angažmá nám pečují manželé Probynovi (a díky za to , kteří na příští rok už rozhodili sítě, ve kterých uvázla z kraje podzimu tučná ryba, a sice pozvánka na 10. ročník Keltského festivalu ve Vancouveru, v Kanadě, v březnu příštího roku za velmi zajímavých podmínek.V okamžiku, kdy jsme se začali těšit, přišla studená sprcha v podobě požadavku jakýchsi hudebních odborů v Kanadě, které se týkaly zjednodušeně řečeno navýšení plateb od pořadatele za zahraniční účastníky, čímž jsme rázem přestali být pro organizátory zajímavý. Moc tomu nerozumím a nechápu, ale jak jsem koupil, tak prodávám...</div>
<div style="text-align: justify;">
Ovšem na hranici z druhé strany jsme se podívali. Díky našemu příteli Mlokovi jsme si brnkli v polských Glucholazech na českém odpoledni v rámci místního velkého Festivalu piosenki turisticznej a věřte, že to bylo řádné brnknutí! Bylo by z naší strany nošením dříví do lesa psát o skvělé atmosféře Mezinárodního folklorního festivalu v Šumperku, opět jsme si to užili spolu se skupinou Démairt a neskromně si myslím, že jsme divákům nabídli zas trochu jiný pohled na lidovou notu. Ze Šumperka jsme si stihli odskočit na Dřevohostický folkáč - úžasné místo s géniem loci, jen těch lidí mohlo být trochu víc. Z folku se stává opravdu menšinový žánr a kromě těch opravdu velkých festivalů je návštěvnost leckde docela problém...</div>
<div style="text-align: justify;">
Další poměrně zajímavou zkušeností pro nás bylo návázání spolupráce s TV Šlágr. Jednak to byl pro nás velmi příjemný výlet a jednak jsme si vyzkoušeli zas trochu jiný styl práce. Natočili jsme tam samostatný pořad, díky Vám si užili jednu z hitparád, ale ukázalo se, že takzvaná cílová skupina diváků touží po něčem trochu jiném. Co se týče kvality, tady jsme stran vyjadřování lehce omezeni smlouvou, ale kdo jste tuhle stanici někdy sledoval, možná tušíte, o čem bych tak asi psal...:-)</div>
<div style="text-align: justify;">
Nemohu samozřejmě zapomenout na velmi příjemnou věc, a sice zrod našeho druhého společného dítěte - nového CD Jako vodopád. Natáčeli jsme na jaře ve Šternberku u Milana Koreného a byla to krásná práce. Samozřejmě zpětně by dnes člověk spoustu věcí udělal jinak a jistě lépe, ale teď je teď. Máme tohle děcko velmi rádi a jistě bychom mu chtěli pořidit časem sourozence.</div>
<div style="text-align: justify;">
Nějak jsem tím rokem na přeskáčku proletěl. Pokud jsem se o někom nezmínil, je to jistě jenom proto, že ještě vydýchávám Švýcárnu, ale každopádně za kapelu děkuji všem pořadatelům, promotérům, organizátorům a vůbec lidem od kultury, se kterými jsme přišli za ten rok do styku. Co se nás týče, my jsme pořád stejní, jen o nějaké to deko starší. Stále máme chuť hrát a bavit Vás, nějak moc neřešíme, co na to odborná ústa, no však nás znáte. Pevně věříme, že se s drtivou většinou z Vás budeme setkávat i napřesrok v dobré pohodě, navzdory okolnostem objektivním a státotvorným, že kultura v této zemi nezajde na úbytě, neboť když mlčí můzy, mluví víte kdo,že. Posílám pozdrav a poděkování všem svým spoluhráčům, na prvním místě pak své ženě, kterou závěr roku nezastihl v nejlepší zdravotní pohodě (i díky tomu nám to s těmi fotkami trvá tak dlouho, neb já jsem spíše hlásná trouba, ani ne tak hlásná) a varuji Vás: Miláčkové, na příští rok se na Vás chystáme, leštíme výstroj a výzbroj a máte se na co těšit.Tak ať je k nám ten nový rok vstřícnější, než ten který právě končí a ať se máme RÁDI:-)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jménem celého souboru v úctě zcela Váš</div>
<div style="text-align: justify;">
T:-)m Ticháček</div>
KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-78862454345702140932013-09-30T13:57:00.000+02:002013-09-30T23:15:49.180+02:00Hlasy hlásky hlásečky:-)<div style="text-align: justify;">
No přátelé, kdo viděl, tak už ví, pro ty ostatní alespoň slovem. Kelt Grass Band se při své první účasti v hitparádě Country 9 na Šlágr TV dostal z nasazeného devátého na druhé místo. Prý jsme docela skokani. Popravdě jsme docela překvapeni, říkali jsme si, že by bylo fajn přežít první kolo, ale že budem hned zkraje bojovat na špici, to jsme nečekali. Je to velmi příjemný pohled na pořadí, kde figurujeme mezi zavedenými jmény na této stanici.</div>
<div style="text-align: justify;">
Samozřejmě - i když i my jsme si nějaký ten hlásek poslali (a kdo z muzikantů tvrdí, že to nikdy neudělal, lže), ten největší podíl na tomto úspěchu máte Vy, naši drazí platící, jak praví klasik. Možná se to na těchto stránkách objevuje často, ale my si toho velmi vážíme a jsme za to moc rádi. Je to pro nás i určitá hmatatelná reflexe, jak reagujete na naši muziku. Pevně totiž věříme, že svoje hlasy nám posíláte proto, že se Vám naše hudba líbí, a ne, abyste od nás měli pokoj. Takže to shrnu - díky moc.</div>
<div style="text-align: justify;">
Co dál s tímhle částečným úspěchem.Country devítka běží dál a běží tedy i hlasování. Pokud by se nám podařilo třikrát se umístit v horních patrech, tak za to nedostaneme vůbec nic, ale písnička Mezi horami postoupí do Zlaté podkovy a my můžeme do Devítky nasadit další kousek. A to bychom velice rádi, zkusit to s nějakou klasickou "kelťárnou". Jinak uvažujem, ve spolupráci s produkcí, že bychom do nějaké té lidovkovkové hitparády nasadili nějakou naši keltskomoravskou. Ale to je zatím v jednání. Myslíme si, že ty věci nejsou úplně špatné, a docela by nás zajímalo, co na naše aranže řekne zas jiné spektrum diváků.</div>
<div style="text-align: justify;">
Takže přátelé, pokud Vám zbude chvilka času, bude se Vám chtít a myslíte si, že to má smysl, hlasujte dál, pevně věříme, že toho nebude ani jedna strana litovat. Když se našim písničkám bude i Vaším prostřednictvím dařit, budem samozřejmě rádi, ale jinak zůstáváme nohama na zemi a těšíme se, až Vás zase uvidíme naživo a někde to pořádně rozbalíme.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
S pozdravem Kuš kuš halali se loučí tentokrát překvapivě brzy</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Tom Ticháček</div>
KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-83024793782024741382013-07-20T16:13:00.000+02:002013-07-20T16:13:23.352+02:00Porta - brána otevřená<div style="text-align: justify;">
Ano, přátelé. Porta nám otevřela svoje brány, následně svou náruč a my jsme její pohostinnost využili téměř zplna hrdla. Avšak popořadě.</div>
<div style="text-align: justify;">
Když jsme začátkem března postoupili rozhodnutím poroty do semifinále v Řevnicích a měli tam bojovat o postup do finále, zdálo se nám to jako vzdálená budoucnost. Repertoár jsme se rozhodli neměnit, a tak jsme hlavně na stránkách Porty sledovali, jak se vyvíjejí další oblastní kola a jací budou naši případné soupeři. Taky jsme si zajistili ubytování a někteří z nás i dovolenou. Kapelník měl signály, že na naši produkci jsou v Čechách opravdu zvědaví, a tak jsme i my s postupujícím časem byli zvědaví, jak vlastně uspějeme.</div>
<div style="text-align: justify;">
Poslední červnový pátek tedy pedagogičtí pracovníci rozdali vysvědčení, Nanula ho stihla i převzít a uronit slzičku nad ztraceným mládím. My s Alčou jsme pak krátce po obědě vyrazili směr Praha, neboť jsme jako jediní už neměli žádné pracovní ani rodinné povinnosti. Jeli jsme vlakem, nástroje nám vezla Janča.Cesta neměla chybu a za tři a čtvrt hodiny jsme vystupovali na nádraží v Řevnicích. Tady ještě nic nenasvědčovalo tomu, že se zde koná festival slavného jména, snad kromě plakátů. Vykročili jsme po mostě přes ještě nedávno rozvodněnou Berounku k malému penzionku, kde jsme měli zajištěné bydlení. Na mapě z netu chyběly vrstevnice, a tak jsme se po chvíli nestačili divit, jak jsou stěny říčního údolí strmé :-). Ale vydrželi jsme, zabydleli se a vyrazili cestou, která, jak jsme později zjistili, připomínala jakousi U - rampu, k Lesnímu divadlu, kde se celá akce konala. Cestou jsme minuli semifinálovou a recitálovou scénu, kde zatím nic nepřipomínalo, že tu od zítřka budou probíhat líté boje 12 soutěžících skupin. Zatím to bylo pořád jen hřiště pro národní házenou. Vyškrabali jsme se k Lesnímu divadlu, absolvovali nezbytné tanečky stran registrace a podobně a vstoupili do areálu letošního finále Porty. Bylo krátce před šestou večer, kdy měl festival začínat.</div>
<div style="text-align: justify;">
Hned na začátku mne a zejména má záda, potěšil fakt, že všechny lavičky měly opěradla. Zvědavě jsme se rozhlíželi kolem a říkali si, že finálové pódium by nám určitě slušelo. Ale napřed jsme se na něj museli dostat. Úderem 18. tedy začalo národní finále Porty 2013. Areál byl poměrně slušně zaplněn. Trochu mě překvapilo, že velkou většinu publika tvořili lidé starší 40 let, prostě pamětníci, v tom dobrém slova smyslu, zlatých časů Porty. Nicméně mladší generace se dostavila s přibývajícím večerem. </div>
<div style="text-align: justify;">
Nebudu se podrobně rozepisovat, které kapely vystupovaly v soutěži, a které jako hosté. To lze dohledat na oficiálních stránkách festivalu. Jen chci zmínit, že naprosto převažovala hudba folková. Většina soutěžících kapel vystupovala s módní záležitostí jménem cajon (čti kachon), přičemž úroveň jeho ovládání byla různá. Protože folk jako takový není mým šálkem čaje, těžko můžu posoudit kvalitu soutěžících skupin. Prostě některé věci mě oslovily více, některé méně. Sám jsem v životě pár textů k písničkám vytvořil a dovedu se tedy vžít do touhy autora prezentovat svůj výtvor na velkém pódiu. Jen jsem měl po chvíli pocit, že většina autorů sděluje jinými slovy stále totéž, což samozřejmě nijak neusnadňovalo práci poroty. Ale celkově to byl velmi příjemný večer, nám o nic nešlo, mohli jsme si festival naplno užívat a ten dojem ještě umocňoval velmi kvalitní výkon moderátora. Mimochodem - všichni moderátoři na Portě byli na velmi dobré úrovni, bylo znát, že jsou zvyklí pracovat s jazykem, a oproti některým takymoderátorům, např. ze soukromých rádií, to byl balzám pro uši. Když koncert kolem půlnoci skončil, vydali jsme se do vrchu vstříc spánku velmi příjemně naladěni. Dnes jsme tedy nasáli atmosféru a v sobotu už to bude i o nás...</div>
<div style="text-align: justify;">
Ráno po snídani jsme vyrazili na již zmíněné házenkářské hřiště a nestačili jsme se divit, jaká proměna se s ním udála. Na ploše stálo zastřešené pódium a pořadatelský tým rozestavoval lavečky. Fungovalo už i občerstvení, tady musím opět podotknout, že o naše žaludky bylo po celou dobu festivalu postaráno velmi dobře, a areál začínal žít. V 10 hodin, kdy začínaly recitály finálových a soutěžní bloky semifinálových kapel, zde již byli i nějací diváci. Nasávali jsme atmosféru.Krátce po začátku dorazil zbytek souboru a po lehkých problémech s parkováním jsme tedy byli všichni, bojovně naladěni a připraveni prodat to nejlepší, co v nás je. Postupem času jsme zjišťovali, že kapela podobná nám zde není, což samozřejmě zvyšovalo naše šance zaujmout jak diváky, tak porotu. Náš čas se pomalu blížil, takže do dresů, poslední naladění a již jsme kráčeli přes celé hřiště směrem k pódiu. Přátelé, žádné fotky to nemohou vystihnout, ale věřte, že když jsme převlečeni a se všemi těmi roztodivnými instrumenty, které znáte z našich produkcí, kráčeli přes plochu, hlavy většiny diváků se otočily směrem k nám, jako by se ptaly: "CO TO JE?" Předchozí kapela skončila svoji produkci, začali jsme se drátovat a moderátorka mezi tím chrlila do publika informace o našem ansámblu. Vellmi příjemně nás překvapila rychlost zvukového týmu, připraveni jsme byli skutečně za chvíli a přišel náš čas. Konferenciérka nás oficiálně uvedla, my jsme začali a... přátelé, teď nastalo něco, čemu se ve sportovní terminologii říká "prodat svoji formu". V okamžiku, kdy jsme začali hrát, jsme asi všichni ucítili, že teď a tady je to opravdu ono. Byli jsme tak natěšení, že jsme to ze sebe hrnuli do publika, kterému jsme v dobrém slova smyslu nedali šanci. I porota nás sledovala velmi pozorně, a když jsme zjistili, že se na nás přišla podívat i šéfka festivalu, začínali jsme tušit, že by to mohlo být dobré. A BYLO! Když nepočítám spoustu gratulací a plácání po zádech poté, co jsme slezli z pódia, zůstává nepopiratelným faktem, že jsme postoupili do finále z 12 kapel jako jedna ze dvou postupujících. V tomto okamžiku jsme měli v podstatě splněno, neboť postup do finále byl náš skromný cíl, se kterým jsme do Řevnic přijeli, ale byli jsme rozhodnuti si i to velké pódium patřičně užít. Takže rychlý přesun do Lesního divadla, kde za necelé dvě hodiny mělo začít naše finálové vystoupení. Nervózní jsme kupodivu nebyli, naopak jsme byli pevně rozhodnuti vtisknout se publiku nesmazatelně do paměti.A kolem 18. hodiny jsme na tom začali pracovat. Poté, co v zákulisí kapelník doslova zahltil moderátora finále informacemi o všech našich aktivitách, jsme přišli, viděli a zanechali, myslím si, velmi příjemný dojem. To se prosím Vás nechlubím. Jen jsem porovnával, jakým způsobem jsme byli přijati my a ostatní soutěžní kapely.</div>
<div style="text-align: justify;">
Z tisku už víte, že na nás žádná cena nezbyla, ale z toho si opravdu až tak neděláme. Zjistili jsme, že se opravdu můžeme měřit i s takhle úzkou špičkou a že se za svůj výkon rozhodně nemusíme stydět. Jen jedna věc trochu kalila naši dobrou náladu. Od samého začátku jsem
měl pocit, že kapely, které postoupily do semifinále, by si zasloužily
ze strany pořadatele větší propagaci. V tradičním Portýru o nich byla
jen velmi krátká zmínka, což mi přišlo docela líto, zvláště, když si
vedení festivalu od nás vyžádalo poměrně rozsáhlý materiál včetně
fotografií. Rovněž mě mrzí, že kapely, které ze semifinále postoupily
dále, neměli prostor pro svůj vlastní recitál - věřím tomu, že by se najít nechal. </div>
<div style="text-align: justify;">
Asi je zbyteční dodávat, že i zbytek soboty jsme si na festivalu užili, jak náleží, a poté, co jsme v "našem" penzionu lehce oslavili nahromadivši se jmeniny a narozeniny, usnuli jsme spánkem spravedlivých. </div>
<div style="text-align: justify;">
V neděli pak kapelník spáchal hned ráno dobrý skutek, když místo v šest začal na banjo cvičit na terase až v osm. Takže na náš pobyt mohou místní vzpomínat toliko pozitivně. Část kapely vyrazila na Karlštejn, část zpět do areálu, kde ještě doznívaly pozitivní ohlasy na naše vystoupení. Pomalu jsme se propracovávali hosty až k času, kdy bylo potřeba vyrazit na nádraží a vrátit se zpět do všedních dní. Odjížděli jsme s dobrým pocitem, že jsme svůj úkol splnili, a co se týče Porty příští - v tuto chvíli máme všichni chuť se opět zúčastnit. Budeme to mít samozřejmě těžší o to, že moment překvapení, se kterým jsme operovali letos, už nebude takový, ale my zas něco vymyslíme.</div>
<div style="text-align: justify;">
A Porta jako taková? Mám pocit, že tady v Řevnicích konečně našla po letech tápání důstojné zázemí. Asi už nikdy nebude tou trampskou spartakiádou z let 80., kdy se v hledišti tísnily desetitisíce lidí, ale má šanci důstojně navázat na svoji slavnou historii, a pokud i Řevnice si najdou vztah k tomuto festivalu, tak si myslím, že tahle vzájemná symbióza může být k užitku oběma stranám. Nám se tady líbílo, a pokud tu možnost dostaneme, rádi přijedeme znova.</div>
<div style="text-align: justify;">
Vás T:-)m Ticháček</div>
KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-18212044452065965742013-06-17T13:50:00.001+02:002013-06-17T20:32:42.807+02:00Před Keltskými<div style="text-align: justify;">
Tak nám nějak ten čas běží čím dál rychleji. Nějak jsme si nestihli odfrknout po loňských slavnostech a jdeme do toho znovu. Ale to není jediné téma, o kterém chci dnes psát.</div>
<div style="text-align: justify;">
Přátelé, kamarádi - máme ho! Po necelých třech letech spatřilo světlo světa naše druhé cédéčko, které vychází pod názvem Jako vodopád. Natočili jsme ho ve Šternberku ve studiu u Milana Koreného a byla to krásná práce. A protože každá liška atd.:-), je krásný i výsledek.V sobotu 15. 6. na Hanáckém Nashvillu proběhl během našeho vystoupení křest, album nám polil Aleš Quack Kubis, Dagyho bývalý spoluhráč, dnes kapela Domino, a po telefonu pak téměř přímo z pódia Moravského vrabce Pepa Mlok Grim. Takže kmotrovství na úrovni. Další křest proběhne o tomto víkendu v Karlově, kde bude deska i k mání. Fotoreportáž ze křtu samozřejmě chystáme a nepřijdete o ni. Je to naše další společné dítě, jsme na něj náležitě hrdí a budeme se za něj bít v nerovném souboji s více či méně samozvanými kritiky. A víte, co? Těm "nejchytřejším" ho pro jistotu ani neukážeme. Takže děcka, je to jen mezi námi...:-)</div>
<div style="text-align: justify;">
A teď tedy k nadcházejícímu víkendu. Dlouho to vypadalo všelijak. Všichni víme, jaká je situace, ekonomické problémy se samozřejmě nevyhnuly ani Jeseníkům, spíše tedy naopak, a dávat dohromady sponzory na cokoliv je docela makačka. Ale hlavně a především, díky v dobrém slova smyslu umanutosti našeho pana ředitele se Keltské slavnosti letního slunovratu uskuteční na Švýcárně a v Karlově pod Pradědem i v roce 2013. Budou možná trošku skromnější, ale na duchu a poselství neubraly ani kapku. Nejen z ekonomických důvodů byla vypuštěna hospůdka Srub a její okolí (s některými lidmi se prostě nedomluvíte), takže některé atrakce, na jejichž umístění jste byli už zvyklí, se přesunuly. Veškerý program tedy bude zhuštěn do oblasti mezi Antonii, Ostřížkem a Edisonem. Aspoň si budeme blíž. Ale jinak nebojte, o nic, na co jste zvyklí, nepřijdete. Spousta jídla, pití, atrakce, muzika tradiční i nová, my budeme křtít cd a věřte tomu, že si na tom dáme záležet, i sobotní večerní oheň se bude konat. No, a protože podle svého zvyku skáču z jednoho na druhé, tak vězte, že se těšíme, až se s Vámi v pátek sejdeme na Švýcárně. Vzpomeneme společně na ty, jimž se na horách naplnil jejich osud, a pak to rozjedeme a uděláme si hezký večer, až se vysílač na Pradědu bude otřásat...</div>
<div style="text-align: justify;">
Co se týče neděle, tam jsme se rozhodli nepořádat oficiální program, neboť nedělní návštěvnost byla většinou velmi slabá, nicméně, kdo přijde, nebude ošizen, protože rukou společnou a nerozdílnou budem U Ostřížka pořádat během dne něco jako afterparty. Zatím nevíme, co to je , ale určitě se nám to povede:-) </div>
<div style="text-align: justify;">
Ještě je tu otázka počasí. Máme ještě v živé paměti, jak jsme byli předloni natěšeni, a pak nás to málem spláchlo a teploměr nepřelezl deset stupňů, ale i rok loňský, kdy jsme stále čekali, až to přijde, a ono bylo celou dobu modro. Takže zaručená zpráva je, že jak bude, tak bude. Na plakátu stojí, že akce se koná za každého počasí, přátelé, mějme na paměti, že jsme v Jeseníkách a to jsou hory, že. Čili naše rada zní - buďte připraveni, ať nejste překvapeni. My tam budem v každém případě.</div>
<div style="text-align: justify;">
Jak tak mluvím o pořadatelích, stále používám plurál - tedy první osobu čísla množného, myslím, že takhle tomu odborníci říkají, no jestli ne, tak jsem za vola, takže tohle raději přeskočte, ale faktem zůstává, že tou hlavní postavou Keltských slavností je Petr Dagy Schäfer, my mu pouze statujeme. Veškeré uznání a díky tedy směřujte jemu. No, a na úplný závěr mi dovolte poděkovat ještě jednou těm, kteří nás nenechali padnout.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Mějte se krásně a uvidíme se:-)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
T:-)m Ticháček </div>
KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-10734168471952026562012-12-31T16:56:00.003+01:002012-12-31T16:56:56.679+01:00Zas tentam je jeden rok<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Tak jako planetu pravidelně sužují monzunové deště, povodně, epidemie nejrůznějšího druhu, tak je tu se železnou pravidelností malé zhodnocení roku, jenž již se nemůže dočkat, až se odebere do archívu. Tedy zamyšlení nad tím, co se nám podařilo více, co méně, eventuelně co vůbec.</div>
<div style="text-align: justify;">
A začnu opět tradičně od konce.Včera jsme se kapelně rozloučili se starým rokem vystoupením na Pradědu. Z důvodů, které tu nechci zbytečně pitvat, nedopadla Švýcárna, nicméně operativně jsme byli pozváni na místo, nad něž výškově na Moravě není. Tedy na samý vrcholek Pradědu. Luxusní rolba, krásná cesta, milí lidé, výborná obsluha i krmě a nápoje. Jen by to chtělo příště o fous lepší propagaci, pro řadu lidí jsme byli překvapením. Ale zahráli jsme si a nakonec i my pochopili, že asi nemá cenu přemlouvat k účasti na produkci společnost hovořící znakovou řečí. Ale ti se na nás zase hezky usmívali, když jsme odcházeli. Celkové resumé - moc jsme si to užili a pokud by to dopadlo příští rok, asi bychom se nezlobili :-)</div>
<div style="text-align: justify;">
Ale zpět roku 2012. Myslím, že nejdůležitější událostí je fakt, že se naše sestava ustálila. Jak jste si mohli všimnout, ať už z fotek nebo naživo, po Gastonovi s námi začala nastálo vystupovat i jeho dcera Jana, ale pro nás všechny Nanula. Pro soubor je velkým přínosem, neboť nejen že převzala všechny flétnové party a pracuje na sobě v tomto směru s obrovským progresem, minimálně co se počtu fléten týče,ale hraje i na tamburínu a hlavně zpívá. Jako zpěvačka je ostřílená z řady soutěží a třeba Alča, která zpěvu docela rozumí, říká, že se s ní pracuje velice dobře. S Gastonem mají moc pěkný duet Jarní tání s Dagyho textem a to je věc, která se fakt povedla. Jinak jako tichý společník s námi i nadále zůstává Peťka, která jednak pomohla a pomáhá Nanule s výběrem nástrojů i technikou, ale stále vyhrožuje, jak si s námi zahraje. Takže jsme víceméně pořád v takovém radostném očekávání. Tolik, co se týče práce s lidmi.</div>
<div style="text-align: justify;">
Co se týče herních aktivit, tak jsme byli aktivní až skoro na půdu.V jednom ze svých předchozích povídání jsem zmiňoval, že jsme až na opravdu vyjímky upustili od soutěžního vystupování. Jsou tam uvedené i důvody a během zbytku tohoto roku jsme zatím neměli důvod svého rozhodnutí litovat. Zájem o nás je docela veliký, náklad našeho prvního cd je v podstatě pryč, takže nezbývá než konstatovat, že sázka na lidi se nám vyplatila. Opravdu se nám nechce dohadovat se s těmi, kteří o sobě často i sami rozhodli, že věci rozumějí, co hrajeme, proč to hrajeme a jak to vidíme. Pokud jsem hovořil o výjimkách, tak jsme si více méně nedorozuměním zahráli jako soutěžící kapela na Bystřickém banju, které jsme vyhráli. Ale v příštím roce bychom se těmto aktivitám opravdu rádi vyhnuli. Ale never say never, že... To jen tak na okraj. Pojďme dál. Z původně zamýšleného poznávacího a jamovacího zájezdu do Irska se nakonec vyvinula regulérní účast na Puck Fair festivalu ve městě Killorglin. Bylo to vystoupení velmi úspěšné, soudíme tak z místních ohlasů, tak i z toho, že máme v kapse pozvání na příští, už čtyřstý ročník této akce.Tady dodávám - sponzoři, hlaste se... Nesmím samozřejmě zapomenout na tradiční Keltské slavnosti, letos poprvé za nádherného počasí, výjezd na Medzinárodné stretnutie zbojníkov v Terchové, kde jsme byli z nějakého důvodu vyhodnoceni jako nejlepší kolektiv, Mezinárodní folklórní festival v Šumperku, no, prostě těch akcí bylo opravdu dost, kdo sledujete náš profil, tak víte. Ale ještě o jednom podniku bych se chtěl zmínit jmenovitě. Opět jsme si zahráli na Keltské noci na Plumlově a myslím, že jsme nezklamali. Co je ale pro nás daleko důležitější, padli jsme si tam do oka s taneční skupinou Démairt z Brna. I přes určitou vzdálenost jsme navázali velmi plodnou spolupráci, ze které my máme užitek určitě a u Démairtu v to pevně doufáme. Velmi se nám líbí jejich přístup, nadšení, profesionalita a také to, že pro ně stejně jako pro našeho kapelníka neexistuje slovo "nemožné". Tak tedy - chlapci a děvčata z toho místa - DÍKY - a věříme, že se v příštím roce uvidíme a ne jednou.</div>
<div style="text-align: justify;">
Rovněž nás velmi potěšilo, že přibývá zvukařů, kteří při pohledu na nás neomdlévají, nevymlouvají se, ale zvučí. Vám rovněž díky. </div>
<div style="text-align: justify;">
A tak se pomalu blížíme k děkování a závěru. Tady se patří opět tradičně poděkovat Janě a Mikovi Probynovým za jejich vpravdě nezištnou pomoc při organizování cesty do Irska a věcí souvisejících. Děkujeme sami sobě navzájem, že nám to spolu hraje a že je naše soudržnost a kolektivní pojetí alespoň občas z jeviště poznat. Díky pořadatelům a promotérům, kteří na nás nezapomínají, a samozřejmě díky Vám, milí fanoušci, bez kterých by se nám hrálo podstatně hůře, jestli vůbec. Jsme moc ráci, že díky technickému pokroku máme šanci dělit se s Vámi o své zážitky a koncerty, často ještě za tepla, a zároveň máme na druhé straně rychlou zpětnou vazbu. Díky a vydržte nám :-)</div>
<div style="text-align: justify;">
No a velmi speciální poděkování patří Janě Gajdošové - té větší, která, přestože s námi na pódiu nestojí, dělá pro nás v zákulisí spoustu užitečné práce včetně komunikace se zvukaři a třeba většina fotek z našich produkcí je od ní. My s Alčou jí děkujeme obzvláště, neboť nám pomáhá i s Verunkou, pokud není zbytí a malá cestuje s námi, ať už na zkoušku, nebo na hraní. K tomu ještě stíhá dělat garde Nanule, takže se o ni nemusíme bát.</div>
<div style="text-align: justify;">
No a to už je asi opravdu všechno. Mějte se, lidičky, všichni moc pěkně a my se na Vás v příštím roce moc těšíme. Věřte, že nebude tak zle, jak nás všichni straší. Takže s přáním všeho dobrého se s Vámi loučí kapelní ústa </div>
<div style="text-align: center;">
T:-)m Ticháček</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-43526687702647374272012-10-21T20:24:00.001+02:002012-10-21T20:24:23.671+02:00Do stejné řeky dvakrát vstoupíš - s pokorou...<div style="text-align: justify;">
Najednou to bylo tady. 14. ročník Bystřického banja a Kelt Grass Band opět v boji o vavříny: tedy, my jsme se do té soutěže dostali tak nějak náhodou.Vysvětlím. Někdy začátkem srpna jsme dostali mail od pořadatelů, zdali bychom mohli vystoupit jako jedni z hostů v říjnu, tedy na velkém Banju. Trochu jsme to v kapele probírali, protože jsme hostovali už na REGI banju, tak jsme měli obavu, aby nebylo "překeltováno". Ale nakonec jsme přikývli, protože Velká Bystřice, to je pro nás záležitost více než srdeční, navíc jsme se shodli, že takováhle nabídka se prostě neodmítá. Takže jsme vše odsouhlasili, přišlo nám potvrzení účasti a život šel dál. Začátkem září, pak přišel program a ejhle - jako poslední soutěžící kapela byl uveden Kelt Grass Band. No, trochu nás to, přiznám se, zaskočilo, my už se soutěžím spíše vyhýbáme, navíc nám nebylo dost dobře jasné, čím jsme si zařazení mezi soutěžící zasloužili, ale nechtěli jsme do celé věci šťourat, navíc nám přišlo takové hloupé dožadovat se původně slíbeného pohostinského vystoupení. Tak jsme to opět potvrdili, napsali aktuální medailonek, připojili foto a hlavně, vzali to jako výzvu, jestli dokážeme opět strhnout tradičně výborné a náročné bystřické publikum na svoji stranu. Až později jsme se dozvěděli o fámě, že si naši účast v soutěži snad vymručel Dagy. Přátelé, pokud jste něco podobného slyšeli, NENÍ to pravda. Nikdy jsme nikoho v tomto směru nekontaktovali, ani to v budoucnu nehodláme praktikovat, a samotné by nás zajímalo, jak k celé situaci vlastně došlo. Tím bych celou záležitost uzavřel a vrátil se do naplněného bystřického kulturáku.</div>
<div style="text-align: justify;">
Je tedy sobota, krátce před půl čtvrtou. Takový paradox - zatímco v červnu na REGI banju pod otevřeným nebem pršelo a bylo poměrně chladno, teď v říjnu byl nádherný den, že to svádělo k hraní v amfiteátru. Majíce úspěšně prodané dítě, hodlali jsme si s Alčou užít celý festival od začátku, i proto, že jako předkapela vystupovala skupina složená z bývalých členů kapely Pupkáči, se kterými nás pojily a pojí vztahy velmi přátelské. Dagy už byl též na místě, a tak jsme zaujali oblíbené místo v rohu balkonu ( už bychom tam mohli mít rezervačku:-) ), švédský stůl s vepřovými dobrotami na dosah, a sledovali cvrkot. Další důvod, proč jsme přijeli tak brzy, byla taškařice, kterou jsme pod kapelníkovým vedením připravili pro Jerryho Koše, dobrého ducha tohoto výborného festivalu. Nechtěl jsem o tom mluvit dřív, abyste to nevykecali, ale blížil se čas jeho narozenin, a tak jsme mu nachystali překvapení v podobě krátkého vystoupení dívek z Démairtu s naším doprovodem, v předsálí. Jerry si užije a my se aspoň rozehrajem. Vystoupení v Bystřici bylo pro nás totiž první od osmého září, protože jsme absolvovali druhou část kapelních prázdnin - Gastonovi začaly hony a lovy, Dagy střílí a loví, já jsem se úspěšně vyhýbal práci v lázních. Ale během pár zkoušek v Karlově a Oskavě jsme se dali dohromady, je fakt, že nás kapelník docela drtil, ale stihli jsme se dle našeho názoru připravit dostatečně. Ale zpět k dění. Festival se rozběhl, provázen velmi příjemným slovem Blanky Prudilové, kapely se ukazovaly ve velmi dobré světle, když se podíváte na program letošního Banja, zjistíte, že tu nehráli žádní nazdárci. Konkurence velmi kvalitní v rámci regionu, i s přesahem na Vysočinu (Falešná karta). Dorazily tanečnice, zbytek našeho ansámblu, i ansámblů jiných, no, a začali jsme chystat překvapení. Kapelník měl další dobrý nápad a vyjednal mi půjčení klasického kontrabasu, byť jsme měli kombo i prodlužovačku. Ale takhle jsme se mohli postavit opravdu tak, aby vše vyšlo, jak má. Domluva s pořadateli, s Blankou, aby Jerryho o pauze nasměrovala ze sálu, moji kluci měli působit jako bodyguardi a starat se o to, aby holky měli dost placu k produkci. Ještě jsme si s nimi vyzkoušeli nějaké lehké změny a šli jsme s kůží na trh.</div>
<div style="text-align: justify;">
Jerry to opravdu nečekal. Ze začátku vůbe nechápal, o co jde, a překvapen byl dokonale. No, a my jsme spustili, holky nastoupily a lidi koukali. Říkali mi pak kluci, že nejlepší výhled měli oni, coby "pořadatelská služba", neboť to s holkama měli face to face a téměř i body on body...:-). Povedlo se to. Závěrečný step měl pak stejně jako celé minivystoupení veliký ohlas. Holky z Démairtu zaslouží hlubokou poklonu, protože přijely z Brna vpodstatě na otočku a to se cení. Prostě, byla to velmi příjemně strávená přestávka a snad i Jerrymu se to líbilo.</div>
<div style="text-align: justify;">
No a pomalu se blížil čas našeho vystoupení. Takže rozehrát se, tentokrát už na vlastní nástroj, a jen co skončila Alibaba, hrnuli jsme se s naší půjčovnou nástrojů na pódium. Gaston tvrdil, že je trochu nervózní, což z něho spadlo, jen co vylezl na jeviště. Z nás ostatně taky. Ve Velké Bystřici funguje bezvadně genius loci a my jsme měli pocit, že na tomhle pódiu jsme stáli včera. Vynikající zvukařský tým, to musím vypíchnout, protože nás nadrátovali rychle a dobře, a pak nás Blanka vypustila ze řetězu.</div>
<div style="text-align: justify;">
Co Vám budu povídat, co jsme nazkoušeli, to jsme prodali. Hrálo se nám moc dobře, sólisté chodili pěkně na mikrofony, pot z nás tekl proudem, protože v záři reflektorů bylo opravdu horko, lidi reagovali, jak na tradicionály, tak na Dagyho autorské výtvory. Potlesk byl pak velmi příjemnou odměnou za naši snahu. A protože jsme byli poslední soutěžící kapelou, nastalo sčítání hlasů. Na pódiu zatím zářili olomoučtí Přátelé, vynikající swigující trampské uskupení, a my jsme čekali. A Vy čekáte taky, že? Tak tedy, kdo jste tam byli, tak víte, a Vy ostatní vězte, že XIV. ročník Bystřického banja vyhrál Kelt Grass Band se 111 hlasy, druhá Alibaba 87 hlasů, třetí Falešná karta, hlasů 78. Máme z toho velkou radost, protože takhle plný autobus bychom dohromady nedali, takže tu je pár lidí, kterým se naše muzika líbí :-). Po vyhlášení vystoupili jako hlavní hosté Nezmaři, takto legenda folkové hudby. No, a po oficiálním konci - jam. To už jsme byli na cestě domů, protože pracovní noc si pomalu začínala vybírat svou daň.</div>
<div style="text-align: justify;">
Co na závěr. Jsme moc rádi, že se nám to povedlo. Do Velké Bystřice se vracíme a věříme, že i vracet se budem velmi rádi a jako domů. Jak praví titulek, vstoupili jsme podruhé do stejné řeky, ale vstoupili jsme do ní s pokorou. Nic nemáme jisté, nic nemáme předem dané. Jsme moc rádi za hlasy, které jsme obdrželi a velmi si jich vážíme. Jinak vězte, že jsme v pilné práci, Pavel se pomalu seznamuje s novým buzuki, Nanula s flétničkami, jen tak mimochodem, s výběrem i technikou radí naše Peťka, když zrovna nefilarmonuje, a chystáme se koncerty s Démairtem, v pátek 23. listopadu v Litovli a opět v pátek 21. tentokrát prosince v Oticích.Takže miláčkové - uvidíme se:-)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Váš T:-)m Ticháček</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
P.S. A pořád Vás máme rádi...</div>
KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-34891844721253818672012-09-09T13:56:00.002+02:002012-09-09T13:56:56.045+02:00Strhující festival v Šumperku<!--[if gte mso 9]><xml>
<o:OfficeDocumentSettings>
<o:AllowPNG/>
</o:OfficeDocumentSettings>
</xml><![endif]--><br />
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:HyphenationZone>21</w:HyphenationZone>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>CS</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:DontVertAlignCellWithSp/>
<w:DontBreakConstrainedForcedTables/>
<w:DontVertAlignInTxbx/>
<w:Word11KerningPairs/>
<w:CachedColBalance/>
</w:Compatibility>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="267">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Normální tabulka";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin-top:0cm;
mso-para-margin-right:0cm;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0cm;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;}
</style>
<![endif]-->
<br />
<div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify; text-indent: 14.2pt;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Týden po návratu z nejstaršího festivalu světa v Irsku
se naše kapela Kelt Grass Band vydala na XXII. mezinárodní folklorní festival
do Šumperka. Akce proběhla pod záštitou Sdružení přátel folkloru města
Šumperk, za pomoci folklorního sdružení ČR a za přispění ministerstva kultury. Duší
akce je prezidentka FS Libuše Drtilová s rodinou. Každoročně se na festivalu
divákům představí soubory z celého světa. Letos obzvláště zaujaly soubory z
Brazílie, Nového Zélandu, Filipín, Srbska a Estonska. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify; text-indent: 14.2pt;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Mezi tuzemskými soubory se představila i naše skupina.
V roce 2009 při našem prvním vystoupení jsme obdrželi od pořadatelů cenu
"Objev roku". V roce 2010 naše produkce zaujala ředitele
mezinárodního festivalu z Tennessee, který nás pozval následující rok na jejich
festival do USA. Letošní šumperský festival se vydařil po všech stránkách. Mezi
nejatraktivnější divácký zážitek patři tzv. "Roztančená ulice". Všechny
zúčastněné soubory se představí starostovi města krátkým vystoupením před
radnici. Poté projdou městem a na vybraných stanovištích pobaví diváky krátkou
ukázkou. Tuto podívanou ročně sleduje několik tisíc diváků. V našem
komponovaném programu se premiérově představil soubor irských tanců
"Démáirt" z Brna, se kterým jsme navázali spolupráci letos v
Plumlově na festivalu Keltská noc.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify; text-indent: 14.2pt;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Naše skupina se může pyšnit basistou Tomášem Tichým, který
byl opětovně pověřen moderováním festivalu. Společně s Magdou Schwarzovou
přispěli ke skvělé atmosféře. Festival v Šumperku se rok od roku těší z více
návštěvníků všech věkových skupin. Bylo povzbudivé sledovat děti a mládež
zapojující se do folklorní hudby a tance, čímž pokračují v odkazu svých
rodičů.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 14.2pt;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Naše skupina
dostala pozvání i na příští rok, kde současně oslavíme své 10. výročí trvání
kapely.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: right; text-indent: 14.2pt;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Alena Sýkorová </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 14.2pt;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12.0pt; line-height: 115%;"></span></div>
KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-43855527477058312432012-08-23T20:25:00.003+02:002012-08-23T20:25:32.947+02:00Kelt Grass Band na nejstarším festivalu světa<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:HyphenationZone>21</w:HyphenationZone>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>CS</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:DontVertAlignCellWithSp/>
<w:DontBreakConstrainedForcedTables/>
<w:DontVertAlignInTxbx/>
<w:Word11KerningPairs/>
<w:CachedColBalance/>
</w:Compatibility>
<w:BrowserLevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="267">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Normální tabulka";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin:0cm;
mso-para-margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
</style>
<![endif]-->
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Po loňském úspěšném absolvování Mezinárodního
folklórního festivalu v Murfreesboro v Tennessee si naše kapela Kelt
Grass Band letos naplánovala účast na 399. výročí irského Puck Fair festivalu v Killorglinu.
Jedná se o nejstarší festival na světě vycházející z dávných keltských
tradic, podle kterých byl kozel poté, co byl korunován místní pannou, zavěšen
na vyvýšené místo a po třech dnech obětován bohům plodnosti. V posledních
letech je kozel po obřadu puštěn zpět na svobodu. Celou cestu nám připravil a
naplánoval náš kamarád - Australan Mike Probyn, který se svou ženou Janou jel
opět s námi, tak jako vloni do Ameriky.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Původně byla cesta do Irska
plánována jako poznávací zájezd, nicméně pak přišlo překvapení. Pořadatelé nám
totiž, po komunikaci s Mikem a po zhlédnutí našich webových stránek, nabídli možnost hudební produkce v podobě 4 koncertů.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
A tak jsme dne 8. 8. 2012
přistáli na letišti v Corku, kde nás už čekalo zapůjčené auto, což opět
zařídil Mike, který se pasoval do role řidiče. Jeli jsme se ubytovat do malého
hotýlku blízko letiště. Druhý den nás čekala daleká cesta na západní pobřeží
Irska až k Atlantickému oceánu.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
První zastávka ve čtvrtek ráno
byla na hradě Blarney, který v r. 1210 nechal postavit anglický lord Robert
Muscegros. V r. 1646 byl hrad dobyt Oliverem Cromwellem, vůdcem občanské války,
který nechal popravit anglického krále Charlese I. Na samém vrcholu věze hradu
se nachází pamětní kámen a podle tradice ten, kdo jej políbí, bude mít
schopnost vynikajícího řečníka. Pod hradem je arboretum plné nádherných rostlin
a jako zvláštnost je zde „poison garden“, tedy část s jedovatými rostlinami.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Naše druhá zastávka v ten den
byla ve vesnici Ahenny u Keltských křížů z 8. - 9. stol. V té době zde
Vikingové přepadávali a okrádali místní obyvatelstvo, a proto nechávali křesťanští
misionáři stavět Keltské kříže na ochranu irského lidu proti Vikingům. Na
všechny z nás toto místo udělalo hluboký dojem - dýchla tam na nás
historie. </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Večer jsme měli dorazit do
Doolinu, naší poslední zastávky před příjezdem do Killorglinu. Ještě před tím
jsme se však zastavili u Cliffs of Moher - skalnatých útesů, které dosahují
výšky až 120 metrů. Mimochodem, tyto útesy se nachází nedaleko přístavu
Shannon, kde Titanic vyplul na svoji cestu do Ameriky.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Irsko má nádhernou přírodu, ale
pozemky jsou zde soukromé, tedy oplocené. Ačkoliv jde o krásné kamenné zídky,
které scenérii zdejší přírody nekazí, výlety jsou tím značně omezené. Večer
jsme se ubytovali v malém, ale pěkném hotýlku a šli do místní hospůdky na večeři.
V Irsku snad v každé hospodě hraje živá hudba. Vybrali jsme si jednu,
kde hráli tři skvělí muzikanti (harmonikář, houslista a kytarista). Navíc každý,
kdo do hospůdky přijde, se může zapojit, což si nenechal samozřejmě ujít náš
kapelník. Při odchodu zvedli palec nahoru na znamení, že to bylo dobrý. </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Po výborné snídani, kde jsme dostali domácí čerstvý chléb, máslo, vejce, a
dokonce i lososa, jsme jeli na pobřeží Atlantského oceánu. Podle místních
obyvatel až do našeho příjezdu čtyři měsíce pršelo. Podle jejich tvrzení jsme
jim konečně přivezli slunce a teplo. </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Naše další cesta nás vedla do obchodu
s hudebními nástroji, kde jsme koupili whistle (irská flétna), bodhrán (irský
buben), irské lžičky a objednali bouzouki (strunný nástroj). S dobrou
náladou, která nás neopustila po celou dobu, jsme se vydali na tří hodinovou
cestu do Killorglinu, kde jsme už večer měli naplánováno své první vystoupení
na festivalu. Když jsme na místo dorazili, bylo vedro, a tak jsme si otevřeli
zasouvací dveře od auta. Kapelník seděl u dveří, pozoroval lidi s nožem
zavěšeným na krku a oni zase jeho. A tak se stalo, že nás odstavili místní
policisté, kteří dostali zprávu o blížícím se „teroristovi“. Vysvětlili nám, že
v Irsku se nesmí nůž nosit na viditelném místě. Kapelník ho tedy, ke
spokojenosti policistů, schoval pod košili a my mohli pokračovat v cestě. </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
V osm hodin večer jsme měli
první vystoupení. Byla to pro nás čest zahrát si na tomto festivalu mezi
známými a velmi dobrými kapelami. Potěšilo nás, když jsme viděli, že se naše
hudba líbí (zpívali jsme i česky), což nám mimo jiné potvrdil i rozhlasový
moderátor z rádia Limerick Ireland, který si vyžádal naše CD s tím,
že naši hudbu představí irským posluchačům. </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Během tří dnů jsme měli čtyři
vystoupení. Při jednom z koncertů se před pódium přihrnula skupina mladých
lidí a ukázalo se, že jsou to čeští studenti, toho času na brigádě
v Irsku, kteří po zaslechnutí českých písniček dali patřičně najevo svou
radost.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
V neděli před odletem jsme
měli poslední koncert. Potom už došlo k loučení s pořadateli a všemi,
co se o nás na festivalu starali. A pro nás nastala nejkrásnější chvíle, když
nám asistentka pořadatele řekla, že naše hudba se všem moc líbila, a hlavní
pořadatel nám nabízí účast v roce 2013, kdy tento festival oslaví čtyřsté
výročí svého trvání. Pozvání si velmi vážíme a je to pro nás velká výzva a
motivace k další práci. Výlet do Irska nám splnil náš sen – navštívit tuto
krásnou zemi a při živém vystoupení mít možnost zazpívat si keltské písně
společně s irským publikem. Krásnou tečku nám obstarala právě končící
olympiáda v Londýně, kdy jsme měli možnost pozorovat z letadla
ohňostroj její závěrečné ceremonie. <span style="font-variant: small-caps;"></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: right;">
<span style="mso-spacerun: yes;"> Alena Sýkorová</span></div>
KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-13103641608137759862012-04-11T14:52:00.000+02:002012-04-11T14:52:52.198+02:00My čekali jaro...<div style="text-align: justify;"> Většina z nás tenhle text zná, a to nejen ten původní, ale i ten od Lokálky. Nám se povedlo prožít si od každého.Ale popořádku.</div><div style="text-align: justify;"> Rok nám tak nějak běží, čas mezi prsty protéká a my se mezitím tak nějak proplétáme. Máme za sebou pár pěkných hraní, naprosto fascinující zážitky z únorové Švýcárny, fotky z Poličky už visí a nějaké snad ještě přibudou, mimochodem, prostředí Divadelního klubu, kde se celá akce konala, místním tiše závidím, pěkně nás přijali opět v Raduni, tedy rozhodně se nenudíme. Asi Vám, kteří nás sledujete pravidelně neušlo, že z výčtu našich vystoupení zmizely pravidelné poslední pátky v Karlově. Tedy pro ty, kteří nejsou úplně v centru dění - vedly nás k tomu dva zásadní důvody: Ten první - přibývá nám nových věcí a nedostává se nám času na opravdu plnohodnotné společné zkoušení. A protože nám hraní v Pizzerii Praděd nepřinášelo to, co jsme očekávali (druhý důvod), rozhodli jsme upřednostnit společné zkoušení, abychom si zažili nové věci a srovnali si staré. Začala s námi zpívat Gastonova dcera, a protože přebírá většinu ženských sólových partů, je potřeba, abychom si na sebe navzájem zvykli. Prostě práce je docela dost a je před námi hodně akcí, které budou vyžadovat brzchybný výkon. Ať už Keltování, Keltské slavnosti, Hanácké Benátky, jsme pozvaní jako hosté na nové REGI Banjo, máme potvrzenou účast na Keltské noci, tradiční festival v Šumperku...</div><div style="text-align: justify;"> Chtěli jsme se také poměřit v nějakém soutěžním klání, abychom si udělali obrázek, jak si stojíme v očích odborníků, a tak jsme se zúčastnili poslední březnový den regionálního kola Moravského vrabce ve Frenštátu. Po téměř čtrnácti jarních dnech se vrátila zima a v Karlově, kde jsme se sešli ke společné zkoušce, se ještě lyžovalo. No, pozkoušeli jsme pěkně, a stejně nám tam vlezli lidi!, a v sobotu ráno jsme vyrazili směr Valašsko. Člověk by na první pohled neřekl, ale cesta byla docela dlouhá, nicméně topení fungovalo, takže v autě bylo příjemně a ke kinu ve Frenštátě jsme dorazili téměř se začátkem zvukových zkoušek pro jednotlivé kapely. Pořadatelé stanovili přesné časy zvukovek, a tak jsme věděli, že máme ještě dost času. A protože jsme byli už všichni, ubytovali jsme se v šatně a vyrazili na oběd. Nebojte, nebudu Vás unavovat líčením našeho nájezdu na centrum Frenštátu, jen pokud tyhle řádky čte někdo z personálu Radničního restaurantu, tak vězte, že nikdo z nás nebyl zbaven svéprávnosti a ten velký fousatý pán má opravdu takhle specifický smysl pro humor...</div><div style="text-align: justify;"> Moravský vrabec je soutěž poměrně prestižní a my jsme se tam docela těšili. Měli jsme nazkoušeno a zejména kapelník byl zvědav, jak lidé i odborná porota přijmou jeho vlastní věc o našem putování po Tennessee. Mne osobně trochu překvapilo, že když jsem listoval stránkami přihlášených kapel, nenašel jsem tam žádnou country kapelu, o bluegrassu ani nemluvě. Zato tam byly soubory, které se daly nazvat folkovými jen s hodně velkým přimhouřením obou očí. Ale to by bylo asi na delší debatu. Já toho o soutěži samotné moc psát nebudu, protože by to mohlo být brané jako nářek neoceněných. No prostě, dopadlo to, jako pro nás obvykle, lidi nás nechtěli pustit z pódia, o něčem svědčí i to, že po našem hraní nám hned na místě nabídli pořadatelé (nezaměňovat s porotou) samostatný koncert, ale pro odborníky holt naše hudba asi nikdy nebude. Bereme to tak, jak to je, a i když máme k verdiktu poroty výhrady, už se k tomu nebudeme vyjadřovat. V reakci na naše neumístění jsme se shodli, že akce tohoto typu asi vypustíme, i když si tím zřejmě zavíráme dveře na některé festivaly. Ale protože stejně evidentně nesplňujeme podmínky pro vyvolené, bylo by z našeho pohledu zbytečné se mezi ně cpát. Nouzi o hraní opravdu nemáme, zájem o nás je, a co se týče soutěží, budeme preferovat ty divácké. Kdo nás zná, ví, že jsme kapela, která to pro lidi opravdu umí rozbalit, ale nepodbízí se. No, když k tomu připočtu, že cestou zpátky jsme se museli potýkat s namrzlou silnicí, která nás docela překvapila (ještěže jsme neměli přezuto), byl náš výlet pod Beskydy takový jalový. Nicméně ze svého pohledu musím ocenit to, jak byla celá akce organizačně zajištěna, včetně výběru místa a v neposlední řadě i výborné konferování Pepy Mloka Grima.</div><div style="text-align: justify;"> Tím pádem máme místo Porty volno a můžeme se soustředit na věci příští. Tady nás musím omluvit, ještě to asi zveřejníme zvlášť, ale 28. dubna se měla konat Keltparáda v Oticích. Přestože akce byla vpodstatě vyprodaná, kvůli indispozici taneční skupiny Máta jsme ji museli zrušit. Doufáme, že najdeme vhodný náhradní termín a Mátě přejem, aby se dala brzy dohromady, neboť nás čekají společně zajímavá vystoupení. Rovněž tak doufám, že se dáme dohromady i my, usadíme repertoár a vlétneme do letní sezóny jako velká voda. Neboť je velmi příjemné odvést na pódiu dobrý výkon, vyslechnout si pochvalu a zároveň pozvaní na ročník příští.</div><div style="text-align: justify;"> Tož tak, lidé dobří. Pilně sledujte naše stránky, ať víte, co se kde šustne, my budem věřit a doufat, že se Vám po nás stýská, no a někde se určitě uvidíme a pak to společně rozbalíme. Už aby to bylo. Joj.</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> T:-)m Ticháček</div>KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-75692907960525065472012-02-13T18:25:00.000+01:002012-02-13T18:25:51.045+01:00Zážitky opravdu mrazivé...<div style="text-align: justify;">Trošku jako horor, ale to mrazivo, to vyplývá z povětrnostní situace minulého týdne, kdy venkovní teplota ne a ne vylézt nad mínus deset. A v tomto počasí, konkrétně v pátek, nám bylo opět vyjeti na Švýcárnu a zahrát. Nebylo to nic oficiálního, na Švýcárně se slavily narozeniny - Dagyho kamarádi - výjimečný umělec Otmar Oliva a dobrá duše Švýcárny Tonda Lanc. Kolektivně si nás vybrali a pro nás to byla docela čest, protože jak jsem psal, věřili jsme, že jsme si nahoře (na Švýcárně) udělali dobré jméno, ale že až takhle...</div><div style="text-align: justify;"> Přátelé, pro mne osobně to znamenalo docela honičku, protože letos se mi hrací termíny trefují do směn téměř neomylně a tolik dovolené nemám, takže musím zvažovat na vahách vpravdě lékarnických, kam ano, kam ne. Naštěstí si s kolegy docela vycházíme vstříc, takže jsem si to tak nějak poprohazoval, no, končil jsem před hraním a znovu do práce jsem valil po hraní další den, těsně po půlnoci. Ale funguju tak posledních řekněme třicet let, tak to zkusím ještě chvilku vydržet. Takže trochu pospat, naštěstí byli kolejoví skřítci hodní a v noci mne honili jen v únosné míře, Alča zatím zabalila, protože jsme museli odvézt Verunku k babičce, no, měli jsme to docela náročné, navíc jsme museli být načas na Hvězdě kvůli výjezdu nahoru, nebudu Vás tím zatěžovat, ale stávají se z nás odborníci na logistiku. Ve finále jsme zjistili, že budeme hrát v pěti, Janča nemocná, Pavel měl akci s dětmi, ale to už jsme vzali stoicky. Pobrali jsme všechno teplé oblečení, které jsme doma našli, abychom na skútrech nezmrzli, poprosili autíčko, aby nás nenechalo ve štychu, no a po všech peripetiích jsme stáli před pátou na Hvězdě připraveni vyrazit na Ovčárnu. Dorazil Dagy s Alenkou, přibrali Jiříka a vyrazili jsme. Cesta úplně v pohodě, horší to bylo na Skřítku, tady se jelo v pohodě, akorát nahoře, když jsme zahýbali k parkovišti a museli přibrzdit, nám to na uhlazeném a uklouzaném povrchu klouzalo a Jiřík musel zatlačil. Ale vyjeli jsme. Nahoře bylo krásně. Sluníčko se pomalu klonilo k západu, sníh jiskřil a pro nás přijel skútr. Museli jsme jet natřikrát, takže to trvalo skoro hodinu, než jsme se všichni i se zavazadly dostali ke Švýcárně. Výbava se vyplatila, části akčního oděvu od zaměstnavatele se osvědčily a nos mi brzy rozmrznul. Ubytovat se, neboť tentokrát na nás čekala noc přeludů a vášní, aklimatizovat nástroje, já jsem se připojil, a již jsme se připojili ke slavícímu kolektivu, který měl před námi zřejmý náskok. Nebudu popisovat, co všechno jsme jedli a pili, bylo toho hodně a bylo o nás velmi dobře postaráno, já za sebe jsem byl velmi rád, že nás všichni brali nejen jako mouřeníny, kteří dorazili splnit svůj úkol. Bylo to samozřejmě z velké části díky Dagymu, ten byl mezi starými přáteli ve svém živlu, ale nezapomínal ani na své povinnosti kapelníka. Napsal pro oslavence, potažmo pro Švýcárnu, píseň, kterou jsme měli rozpracovanou a kterou jsme dodělali těsně před produkcí. Přirozeně jsme s ní začali a už teď můžu říct, že měla úspěch a ten večer nezněla naposledy. Pak jsme dali, byť v osekaném obsazení, náš tradiční repertoár a velmi nás potěšilo, že nás lidé poslouchali a nebrali jako kulisu. Hudba byla na střídačku, my, zpěv a cappela, reprodukované zvuky, takže jsme si zahráli, zazpívali, poslouchali, jak to hraje konkurence, i když na "Stairway to Heaven" prostě asi hned tak mít nebudeme, no, velmi příjemný večer, potažmo noc. Bylo moc fajn, že jsme nemuseli dolů ještě v noci a opravdu jsme si to užili: to se nechlubím, tak to prostě je a já myslím, že jsme si to napracovali a ještě odpracujem :-).</div><div style="text-align: justify;"> Při pohledu na teploměr v sobotu v osm hodin ráno jsme rtuť hledali hodně hluboko, no choulila se na dvacítce, tak jsem se modlil, aby miláček na parkovišti odolal. Přestože byl večer dlouhý, většina osazenstva již byla na nohou a většinou se chystala ven. My jsme pobalili, posnídali a pak naložili skútr. Jel jsem jako první, coby doprovod nástrojů, takže jsem se rozloučil jak s oslavenci, tak s personálem, zasedl na tandem a vyrazili jsme. Přátelé, byla to nádhera. Obloha vymetená, slunce se dralo nahoru, v jeden okamžik bylo vidět nádherné panorama Jeseníků, no, cesta úžasná, ani ten mráz tolik nevadil. Na Ovčárně jsem vyložil nástroje a zatímco skútr vyrazil pro zbytek kolektivu, já jsem s napětím zasunul klíček do zapalování a... Starujem!!! Paráda, začal jsem topit, naložil nástroje k nám a k Alence, která mi statečně svěřila klíče, a sledoval cvrkot. A ten byl. Najížděly autobusy i auta a z nich vystupoval téměř nekončící proud milovníků hor. Sjezdaři, běžci, snowborďáci - a vůbec se nebáli mrazu. To už dorazil zbytek kapely, takže poslední rozloučení, nasednout, zahrabat, než se kola chytly, a vzhůru dolů. Cesta v pohodě, samozřejmě až na muldy na Skřítku, ale s tím se počítá. Suma sumárum - užili jsme si moc příjemný výlet, naše produkce byla přijata velmi příznivě, a přestože to pro naši rodinu bylo hodně rozlítané, bylo to moc fajn. Chtěl bych tímto poděkovat za péči všem na Švýcárně, všem těm, kterým jsme hráli, za více než zdvořilý zájem. Tenhle pátek nás čeká Raduň, pak Karlov, Polička, prostě jedeme dál, kalendář se nám plní, až se nám z toho dělají vrásky, ale jsou to příjemné starosti.</div><div style="text-align: justify;"> Takže miláčkové - sledujte nás dál virtuálně, ať něco neprošvihnete, ale kdo můžete, najděte si nás naživo. Stojíme za to :-)</div><div style="text-align: justify;"> Tom Ticháček</div>KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-59156752787693104942012-02-07T20:53:00.003+01:002012-02-07T21:58:41.560+01:00Všechno je relativní, ale my hrajem dál<div style="text-align: justify;">...to je, přátelé, takový titulek, po kterém může následovat cokoliv, od naprosto konkrétních údajů až po vágní uvažování o světaběhu. No, ale vážně. Chtěl bych Vás hlavně pozdravit v tom novém roce (byť už máme únor) a popovídat o tom, jak se máme, co děláme a tak.<br /> Tak tedy, ani sníh, ani mráz, ale to už někdo zpíval, já vím. Navíc sníh a mráz se i nás dotýká - kapelník občas zapadne, automobilový park se chová nestandartně, ale jezdíme. Užili jsme si první hraní v Karlově a koukáme dopředu. Viděli jsme se s Peťkou a bylo to setkání moc příjemné, navíc vykrystalizovalo do dohody o nějakých společných hraních během jara, pokud to filharmonie nepokazí. Nicméně opět se zabýváme standartním obsazením postu flétny. Jíťu čekají státnice a taky práce jí přibyla, takže se s námi loučí. Nějaké objevy se rýsují a jak známe Dagyho, dlouho bez flétny nezůstaneme. Chystáme i nové věci, jak instrumentálně, tak vokálně, chtěli bychom víc zapojit Pavla, neboť je jediným, kdo nás dokáže přeřvat bez mikrofonu a takový potenciál je potřeba využít. Taky se nám pomalu vrší hraní v prvním půlroce a nabídky máme už i na začátek podzimu. Tož, tak se chlubím. Něco už máme vyvěšené v různých koncertních sekcích, to má pod palcem Alenka, ale pamatovat si to musím já :-), no a pomalu se chystáme na Keltské slavnosti. Budou v červnu a už teď můžu říct, že počasí bude opět keltské (což znamená, že když bude hezky, bude to bonus). Jak už jsem psal minule, rýsuje se nám nějaké hraní v Čechách, tak jsme zvědaví, jak tam náš mix naživo přijmou. No ale pozvali nás... Dokonce i do škol nás zvou, měli jsme zato, že loňské vystoupení pro školu v Postřelmově bylo náhodným úletem, ale nějak se to rozneslo. A tak budem způsobovat trauma dalším učitelům dějěpisu :-) - mám připravené nějaké historické bonbónky. Prostě, i když teď nepíšu tak často, tak kapela funguje dál. Pokud se o tom chcete přesvědčit, dojeďte příští pátek do Raduně nebo kterýkoliv poslední do Karlova. Anebo kamkoliv jinam, vidíte, už se zase chlubím...<br /> Začal nám nový rok, na který se mnoho lidí netěší. Pokud se chvíli necháte masírovat sdělovacími prostředky, zjistíte, že jsme v podstatě na pokraji katastrofy. A to už vůbec nepočítám oblíbený pomýlený výklad Mayského kalendáře s datem 21.12. letošního roku. Přátelé, držte se nás a bude nám všem líp. Pokud bychom si přestali zpívat, tak už by to bylo hodně špatné. Proto si přeju, abychom se potkávali při živém hraní co možná nejčastěji, ať se máme navzájem na co těšit. A protože bohyně Brigit (z jejíhož svátku se nám nějakým podivným řízením staly Hromnice) se již ohlásila, můžem se teď společně těšit na jaro. V tomto vpravdě arktickém čase se Vám možná zdá, že je to chiméra, ale ono přijde přátelé. Zatím přišlo vždycky...<br /><br /> Ticháček (obalen případně několika svetry)</div>altchahttp://www.blogger.com/profile/07711460432732366848noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-90434063492821404352011-12-31T16:32:00.000+01:002011-12-31T16:32:57.038+01:00A je to zase tady...<div style="text-align: justify;">...myslím tím konec roku, bilancování, co se povedlo, co ne, a tak mi dovolte, abych se o své pocity s Vámi podělil ještě dříve, než starému roku s definitivní platností zazvoní hrana.</div><div style="text-align: justify;"> A začnu pěkně od konce.Včera jsme hráli na Švýcárně a bylo to veliké. Místo rolby nás vezli i s nástroji na sněžných skůtrech, a přátelé, přes Atlantik Jumbem dobrý, ale trochu nuda, zato tohle - nářez. No, přežili jsme, moc pěkně se tam o nás starali a byl to velmi příjemný večer. Troufnu si říci, že na Švýcárnu jsme si docela otevřeli dveře, ale ve finále to nezáleží až tak na nás, že.</div><div style="text-align: justify;"> No a k tomu zbytku. Je jasné, že největší událostí byl výlet za oceán. To je bez debaty. Myslím, resp. jsem přesvědčen, že jsme si ostudu neudělali. Naše zážitky můžete sledovat téměř krok za krokem v našem vzpomínkovém seriálu na našich stránkách. Upřímně, myslel jsem, že to stihnu dopsat do konce roku, ale prostě to nešlo. Nicméně, nemusíte se bát, dopíšu to, už jen proto, že je velmi příjemné probírat se znovu všemi těmi vzpomínkami a zejména v tomto zimním čase si připomínat červen v Tennessee. S přáteli z USA jsme nadále v kontaktu, nakonec, můžete si přečíst i na našem fejs profilu, že si nás občas nalistují. Nicméně, bylo to pěkné, ale už je to za námi a nemůžeme se pořád ohlížet dozadu, byť je to ohlížení moc příjemné. I na našem území se nám pár věcí povedlo, zejména pak příchod nových posil - Pavel i Jíťa zatím celkem zapadli a jen potvrzují pravidlo, že u nás nemůže hrát nikdo normální. Co se flétny týče, zůstáváme i nadále v kontaktu s Peťkou (pusu:-)) a nejsou vyloučená ani společná hraní v roce příštím. Měli jsme několik podařených vystoupení, Vy, kdo nás sledujete, určitě víte z fotek, které Alča celkem pravidelně vyvěšuje. Povedlo se nám proniknout na Keltskou noc do Plumlova a vypadá to, že by to nemuselo být proniknutí jediné. Jako hosty si nás pozvali pořadatelé REGI banja, čehož si velmi vážíme, ale protože nám chybí soutěžní atmosféra a předstartovní nervozita, uvažujem opět i o soutěžní účasti. Festivalová účast byla vůbec letos dosti podařená. V Šumperku jsme měli tentokrát i vlastní pásmo, se kterým jsme byli velmi spokojeni, a já sám jsem si vyzkoušel naplno moderátorský chlebíček. Snad nebyl moc okoralý... Málem jsme si odvezli pohár z Kalfestu, ale co není, může být, a navíc nás letos příjemně překvapil zvuk. Jinak jsme až na výjimky bojovali letošní léto s nepřízní počasí, které nám asi ukázalo nejnesympatičtěší tvář na Keltských slavnostech. Na druhou stranu - to jsou Jeseníky... Celkově si myslím, že jsme festivalovou sezónu absolvovali se ctí.</div><div style="text-align: justify;"> Rovněž máme za sebou tři koncerty s tanečníky a vypadá to, že se zrodil typ akce, která by mohla mít pokračování. Aspoň výhled na jaro tomu nasvědčuje.</div><div style="text-align: justify;"> Přátelé, letošní sumary, to jsou spíše takové střípky, protože jsme hráli opravdu hodně a těžko vyjmenovávat každou akci. Vyloženě propadák jsme neměli, dokonce i v televizi jsme se mihli, byť ne jako hlavní hvězdy večera :-) Celkově se nám daří i s naším CD, o které je čas od času ještě stále zájem. Což znamená, že jsou tu stále ještě jedinci, kteří jej nemají, ty občany tímto napomínám... A jestli bude další? Jednou určitě.</div><div style="text-align: justify;"> No a co příští rok? Asi zas budeme sem tam hrát, sledujte stránky a tak. Ne, něco už jsem naznačil, máme už nějaká pozvání, a to i velmi prestižní, rádi bychom opět zkusili Portu, ale z důvodů kolize termínů asi v Ostravě. Uvidíme, jak to dopadne se Zahradou, láká nás to, ale v tuto chvíli je to otevřené. No a rádi bychom vystrčili růžky i do Čech. O všem se Vás budeme snažit informovat s dostatečným předstihem, abyste si včas stihli zajistit, lístky, jízdenky, letenky...</div><div style="text-align: justify;"> Dobrý rok to byl, miláčci. Největším vítězstvím pro nás je, že stále hrajeme, že nás to baví, že se máme rádi a hlavně, že máme takové příznivce, jakými jste bezpochyby Vy. Pokud nám zůstanete věrni i napřesrok, tak vítejte v klubu. Speciální poděkování míří k manželům Probynovým, k babičkám, které nám pomáhají s dětmami, no a za sebe i Alence, mimo jiné za vedení stránek. Je to někdy záhul, ale děláme to rádi.</div><div style="text-align: justify;"> Tož se vrhněte do víru oslav, díky za letošek a těšíme se napřesrok.</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> Daggy, Gaston, Jiřík, Jíťa, Alča, Janča, Alenka a Tom</div><div style="text-align: justify;"> 2011</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div>KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-40067710361194455552011-12-11T13:58:00.002+01:002011-12-11T14:03:27.995+01:00Tak jsem zase tady:-)<div style="text-align: justify;">No jo, taky se mě po Vás stýskalo (i když mě se teda hlavně "stejskalo"), tak zas přijměte pár řádků, než přijde každoroční sebemrskačské zhodnocení sezóny.</div><div style="text-align: justify;"> V minulém blogu jsem oznamoval, že nás čekají velké koncerty s tanečníky z T.S. Máta. No, přátelé, podařilo se. Ať už se Keltparáda konala v Oticích nebo v Litovli, slavili jsme úspěch a ne neskromně říkám, že zaslouženě. I když na společné zkoušky nebylo tolik času, kolik bychom si představovali, na výsledku bylo znát, že obě uskupení už mají nějakou úroveň a hned tak něco je nerozhodí.Samozřejmě, pořád je co zlepšovat, kór když máte za kapelníka nejmenovaného, Vy víte koho, ale byla to dobrá vystoupení. Rádi bychom v tom pokračovali i v příštím roce s tím, že by se program rozšířil i o další ukázky keltské kultury - např. mytologie, módní přehlídka a další. Uvidíme, třeba přijedeme i do Vašeho města, stačí, když odpovědní orgánové projeví zájem a odsypou z váčku.</div><div style="text-align: justify;"> Zahráli jsme si v programu Vánočních trhů, a to konkrétně v Olomouci a v Opavě. Byli jsme na to zvědaví a nakonec se nám to z pohledu muzikantů moc líbilo. Jednak bylo skutečně vytápěné pódium - první řada se docela potila, a jednak atmosféra rozsvíceného večera a vstřícní diváci udělaly taky svoje. Měli jsme trochu obavu, jak se na ta náměstí dostaneme, zejména v Olomouci, ale nakonec to bylo bez problémů. Lidi nás přijali velmi dobře, tímto ještě jednou děkujem za skvělé publikum a nám se tím pádem hrálo taky moc příjemně. Počasí se zachovalo nesobecky, a tak máme z těchto hraní skutečně moc dobré pocity. Snad jsme někomu pomohli na chvilku se zklidnit v té hektické adventní atmosféře.</div><div style="text-align: justify;"> Taky jsme si po čase zahráli v Raduni a moc nás potěšilo, že na nás lidi nezapomněli, a i když nebylo úplně narváno, skalní dorazili. Karlov se povedl tradičně, to je místo, které opravdu zraje a dají se tam čekat velké věci. Jediné, co bylo trošku hektické, tak to byl fakt, že jsme měli vlastně během jednoho týdne čtyři hraní, do toho jsem chodil do práce a Alča měla akce s gymnaziálním sborem. Ale zvládli jsme :-) </div><div style="text-align: justify;"> Z veřejných hraní pro letošek je to vlastně všechno. Ještě nás čeká 30. prosince oblíbená Švýcárna (a méně oblíbená rolba), ale jinak už spíše relaxujem, neboť vlastní vánoční koncerty jsme vypustili - je toho stejně všude plno, a chystáme se na Vás na příští rok. Nicméně věřím, že se budem setkávat i tady na stránkách, protože projekt našeho amerického deníku pokračuje, Part 8 je na spadnutí a věřím, že ho dostanete plus mínus pod stromeček. Tak se těšte, ať to Ježíšek nezvrtá a nedonese ho někomu úplně jinému.</div><div style="text-align: justify;"> Jsem moc rád, že jsem se zas po čase s Vámi všemi viděl, ať se Vám v tyto dny daří a moc se těším, až se zas někde potkáme na pódiu i pod ním.</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> Váš liknavý psavec Tom Ticháček</div>KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-73646972013462611822011-11-06T17:59:00.003+01:002011-11-06T19:06:09.966+01:00O říjnových festivalech<div style="text-align: justify; font-family: arial;"><span style="font-size:100%;"> Tak nám, děti, skončily kapelní prázdniny. Neboť nám bylo zahráti na Bluegrassových návratech, konkrétně jejich XV. ročníku. Festival pořádá tradičně Pavel Juřena a vlastně celý jeho Bluegrass Comeback. Letošní ročník byl věnován vynikajícímu staviteli hudebních nástrojů Pavlu Janiššovi, jehož doménou jsou samozřejmě především banja. Navíc Pavel sám přislíbil účast, a tak bylo možno čekat vzpomínání nejen na legendární Poděbradskou Oázu. Oslovené kapely pak musely splňovat jednu základní podmínku - a sice, mít v kapele Pavlův nástroj. A protože náš kapelník má ve své výbavě hned dva Pavlovy skvosty, byly jsme na akci přizváni i my, byť naše hudba má bluegrass jen jako jeden z výrazových prostředků a nikoliv cíl. No, snad se mezi modrotrávníky neztratíme:-)<br /> V pátek jsme si střihli velmi pohodové hraní v Karlově, které jsme si fakt užili a navíc jsme se i rozehráli - Karlov se jako místo pro pravidelné pátky opravdu chytil, no a v sobotu jsme s krátkou zastávkou v Rýmařově, kde jsme v místní lidušce nahrávali nějaké základy pro tanečníky ,vyrazili směr Opava. Návraty se měly odehrávat v Minoritském klášteře, tedy na místě pro nás velmi příznivém, takže to byl další důvod na těšení. Po cestě jsme lehce poobědvali, protože kdoví, co nás tam čeká, že...Jako páni jsme pak vjeli do areálu kláštera, vyložili a vypadli jak cukráři:-), no prostě, byli jsme tady. A nestačili jsme se divit. Kapely měly opravdu VYNIKAJICÍ zázemí, s jakým jsme se asi ještě nesetkali. Přátelé, kam se hrabe catering při natáčení hollywoodských bijáků. Taky jsme to hned využili, bez ohledu na předchozí oběd, protože co kdyby řízky pak už nebyly??? (byly, přátelé).Co pak bylo poměrně nepříjemné překvapení, byla účast nebo spíš neúčast diváků. Byť respektuji to, že bylo skutečně nádherné počasí, které lákalo ven, přece jen tu byla možnost vidět kapely ze současné tuzemské špičky, včetně legendy Pavla Janišše viz. plakát, no a nám to teď taky docela jde. Později jsme se zejména od Alenky dozvěděli, že v Opavě byla vpodstatě nulová propagace, což Pavel Juřena odůvodňoval tím, že má s výlepem v tomto městě špatnou zkušenost, nevím, my máme zkušenost právě opačnou. Prostě lidí přišlo fakt málo, na druhou stranu, ti, co přišli, věděli, na co jdou a docela si to užívali.<br /> V záplavě občerstvení jsme málem nestihli nastoupit. Ale vše jsme dohnali, dokonce zbyl čas i na lehké rozehrání a už jsme táhli na jeviště. Zvukař byl muž na svém místě, a tak prodleva před vystoupením nebyla velká. Dali jsme náš tradiční letošní festivalový set a docela nám to sedlo. Bylo to znát i na lidech, protože jsme je velmi brzy dostali na svou stranu a na potlesku to bylo cítit. Bez ohledu na tristní návštěvu jsme si to v tom komorním prostředí opravdu užili, bylo znát, že jsme si včera po pauze zahráli. Zbytek akce jsme pak strávili pendlováním mezi občerstvením a sálem, kde jsme si vychutnali vystoupení dalších kapel (u mě to vyhrál Blueland). Výborně připravená akce, škoda nulové propagace. Večer se pak odehrál jam, kde nás reprezentovali kapelník s Alenkou.<br /> O čtrnáct dnů později jsme byli zvaní na Loštický dostavník. Pořadatelé zřejmě chtěli využít díry, která vznikla po dostavníku Mohelnickém - doufáme, že jen letos, a zvolili i podobný název, byť se jednalo o přehlídku spíše regionální. Akce se konala v areálu hotelu Střelnice, který se nachází nad Lošticemi. Problém byl v tom, že se mělo hrát venku. Přestože hotel má sál, hrálo se venku na kamionu. Daggy alespoň zajistil, že jsme nehráli až skoro poslední, ale teoreticky ještě za světla. Když jsme s Verunkou dorazili na místo, bylo ještě krásné podzimní odpoledne, ale sluníčko se rychle blížilo k vrcholkům stromů. Pro naši rodinu byl venkovní areál nakonec výhodou, protože malá si tam našla kamarády a strávila festival společnými hrami a byla velmi spokojená. Ne tak my. Nastupovali jsme vlastně už za soumraku, na korbu jsme se všichni nevešli, takže nahoře hrály holky, my jsme hráli zespoda. No, zvukař byl opět velmi kvalitní, byť na to byl sám, takže zvuk byl na úrovni, ale byla zima. Jíťa dojela nastydlá, takže byla tak, že to vypadalo, že z Loštic vyráží s Amundsenem rovnou na točnu, no a ani my jsme nebyli ze situace nijak odvázaní. Oblékli jsme se, jak to šlo, trochu nás zahřáli fanoušci, kterých se na nás sešlo nejvíce na celém festivalu a roztančili se vzdor páře, ucházející od úst, ale řekněme si otevřeně, měli jsme toho na konci setu docela dost. Ještě klobásu a honem domů, do tepla. Já tedy do práce, no. Po nás šly ještě čtyři kapely, ale nedovedu si představit, jak to odehrály, protože i diváci se víceméně vytratili po našem vystoupení (to se nechci chlubit, to je fakt).Takže resumé - nápad na regionální přehlídku dobrý, ale v říjnu přátelé uvnitř, uvnitř.<br /> Naše další konání směřuje pak ke dvěma velkým koncertům v Oticích (19.11.) a v Litovli (3.12.), kde chceme zúročit naši spolupráci s tanečním souborem T.S. Máta a návštěvníci těchto koncertů se mají opět nač těšit. Do toho nějaké vánoční trhy, no koukněte do sekce koncerty a uvidíte. Ale hlavně PŘIJĎTE :-) Takže Kelt Grass Band žije a zatím nepřemýšlí o tom, že by končil. Kapelník je prý stále ve vývinu. Tak nám držte palce, ať přežijem jeho pubertu.<br /><br /> Váš Ticháček :-)<br /></span></div>altchahttp://www.blogger.com/profile/07711460432732366848noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-27684201815895267932011-08-28T11:35:00.000+02:002011-08-28T11:35:21.064+02:00Prohrávám...<div style="text-align: justify;"> Prohrávám moji milí, věčný závod s časem.Vím, že čas měří každému stejně, to jen někteří z nás, kteří věří, že jej obelstí, si nabírají na několik životů. I já patřím do této skupiny a odnášíte to Vy, naši (moji) čtenáři. Myslel jsem bláhově, že budu stíhat psát bloggy, hamburgrový deník o cestě za oceán, hrát s KGB, chodit do práce a být s rodinou. CHA CHÁ! Dnes už vím, že to byl slušně řečeno omyl. Ale protože si to zasloužíte a mně se po bloggování stýská, tady je pár postřehů z prázdninové sezony.</div><div style="text-align: justify;"> Začali jsme ji zrušeným vystoupením na Festivalu na Pomezí začátkem července, což bylo způsobeno další personální změnou v kapele.Vy, kteří jste nás viděli naživo, jste to už zaregistrovali, ale pro pořádek a pro všechny. Kvůli dlouhodobějším zdravotním potížím jsme se museli načas rozloučit s Peťkou Olajcovou. Tímto jí přejeme, aby se dala brzy do kupy a za sebe - Peti, polévku příště jen vsedě...:-). Na její místo byla inaugurována Jíťa Loutocká ze Šumvaldu, která s námi poprvé hrála na Drakově a v Litovli a skutečně ostrý test absolvovala na Keltské noci na Plumlově. Moc se těšíme, až na pódium přivedem dvě flétny a pak už se budem jmenovat První Keltský orchestr, tedy PKO. Pamětníci vědí.</div><div style="text-align: justify;"> V novém obsazení jsme absolvovali celé prázdniny. V červenci byla pro nás stěžejní již zmíněná Keltská noc, kde jsme hráli premiérově a myslím, že ostudu jsme si neudělali. Všechno to sedlo, od počasí až po náladu, zvuk, prostě se to povedlo. Pokud nás pozvou i za rok, budem vědět, že jsme se líbili i pořadatelům. Ale i ostatní hraní jsme si užili a můžu říct, že až na závěrečný červencový Karlov jsme měli doslova obří kliku na počasí. A to je při formě letošního léta co říct.</div><div style="text-align: justify;"> Co se srpna týče, ten už byl nabitější, až nabitý. Absolvovali jsme další Kalfest (byť jsme si vloni říkali, že už nikdy...), a za domácími Zloměňáky, kteří měli obrovskou fanouškovskou a rodinnou klaku na místě, jsme skončili o pět hlasů druzí. Osobně to pokládám za mimořádný úspěch, protože jsme si s sebou v podstatě nikoho nepřivezli a z místních nám drželi palce asi jen Jiříkovi rodiče:-). Ale byli jsme velmi příjemně překvapeni úrovní zvuku, a tak za rok možná, třeba... Zahráli jsme si i na Mlokově Salamandrfestu, alias Jesenickém nuggetu, pršet přestalo s naším příjezdem, čekaly nás přeshraniční oslavy v Krnově, šílené horko, výborný zvuk, no a samozřejmě XXI. Mezinárodní folklorní festival v Šumperku. To byla pro mě docela nakládačka, neboť jsem působil nejen jako člen KGB, ale i jako jeden z moderátorů na malé i hlavní scéně. A myslím, že jsem uspěl v obou funkcích. Coby kapela jsme měli letos samostatný recitál, který se setkal s velmi slušným ohlasem, zahráli jsme si na výjezdu v Jeseníku spolu s tureckým souborem, viděli nás diváci na hlavní scéně, i na Veselici pod kaštanem. Asi nemusím dodávat, že počasí na festivalu bylo tradičně až kýčovitě letní - kromě páteční přeháňky na úvod. Bylo to fakt náročné a v neděli po závěrečném slově jsem si docela oddychl. Napřesrok asi... zase... uvidíme.</div><div style="text-align: justify;"> No a pak nás čekal srpnový Karlov. Poslední den pěkného počasí, společné hraní s kapelou Johnny Go Band a vcelku vydařený večírek (dokud mi v sobotu ve čtvrt na pět ráno nezazvonil budík do práce).Takže, když se ohlédnu, myslím, že pro KGB to byly velmi úspěšné týdny, jsme moc rádi, že naši noví spoluhráči Pavel s Jíťou se úspěšně etablují a zvykají si na nás a že zas šlapeme naplno.V září si malinko povolíme, doženeme civilní resty, ale poslední pátek v Karlově bude. No a pak hned Bluegrassové návraty v Opavě a budem zpátky.</div><div style="text-align: justify;"> Tímto vcelku optimistickým konstatováním se s Vámi loučím, děkuju za Vaše vzkazy na Facebooku i jinde, posíláme srdečné pozdravy za Velkou louži - jsme moc rádi, přátelé, že jste na nás nezapomněli, no a moc se těším, až se uvidíme někde na hračce.</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> Zdar, zdar, zdar! Tom Ticháček</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;">P.S. Závěrem mi dovolte poděkovat mojí rodině za výdrž a trpělivost, protože položka "čas na rodinu" se nějak smrskla. Howgh.</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div>KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-2222639190917258682011-07-21T11:40:00.001+02:002011-07-21T23:46:37.057+02:00Keltské slavnosti pohledem silně zaujatým<div style="text-align: justify;">Řekněme si to na rovinu přátelé, letošní Keltské slavnosti se s počasím opravdu nepotkaly. Na druhou stranu - jednak jsme v Jeseníkách, kde takovéhle nepočasí patří k místnímu koloritu, takže je s ním třeba počítat a pak, bylo to takové ostrovní. Holt to vypadá, že naše akce bude spojena se zimou a přeháňkami i nádale . Tolik můj pohled na domnělé globální oteplování.</div><div style="text-align: justify;"> A nyní k samotné taškařici. Budiž věčná sláva hrdinům, kteří to s námi vydrželo od pátku do neděle, kdy posledním akordem Ami slavnosti skončily. Začali jsme v pátek trochu netradičně, ale byli bychom rádi, aby se z toho tradice stala, a to na Švýcárně, keltským obřadem a koncertem věnovaným obětem hor z regionu. Někdo s námi třeba nemusí souhlasit, co se týče obřadu, ale mějme na paměti, že Keltové kolonizovali tuto krajinu dávno před námi a jejich duch tam dodnes přebývá, lhostejno, v jaké podobě. Chtěli jsme vzdát poctu národu, z jehož dědictví čerpáme a stvrdit, že jejich odkaz neseme dál.</div><div style="text-align: justify;"> Celá páteční akce se vydařila. Byť nahoře byla zima, ale těm, kdo se sešli u památníku od pana Olivy to příliš nevadilo. Po působivém obřadu, který provedl opět náš "dvorní" druid Lugar jsme se přesunuli do chaty, kde jsme celý program zakončili koncertem, jenž volně přešel ve veselici. A tak to má možná být - truchlit se má zvesela...</div><div style="text-align: justify;"> Druhý den už od rána počasí ukazovalo svoji zachmuřenější tvář. Prošli jsme areál a sledovali, jak pomalu roste keltský a středověký tábor a jak stánkaři chystají své zboží. Objevovali se první návštěvníci, ale taky hradba mraků... nicméně jsme pořád doufali, že třeba... Ne. Na desátou, kdy mělo být zahájení, to nahoře pustili a my jsme tak museli čekat více než hodinu, než se mraky roztrhaly a my mohli opravdu začít. No a pak už to šlo. Lidí bylo sice míň než minule - mohlo za to jednak počasí, jednak souběžně konané akce v okolí, ale ti skalní přišli a sledovali, jak program pomalu nabírá obrátky. Jen kapelník měl chudák hlavu v pejru, protože ne všichni sponzoři dostáli svým slibům. Verunka pomalu pookřála, nicméně stále jí připadalo, že u mámy je nejbezpečněji.</div><div style="text-align: justify;"> A to už byl čas přesunout se na Pizzerii Praděd, kde se konalo gró hudební části letošních slavností. Na kurtech,které se změnily v hudební arénu, vyrostlo pódium, lavice pro diváky i prostor pro tanečníky. Jirka Slavík se postaral o bohaté občerstvení, průvodní slovo si vzal na starosti člověk z nejpovolanějších - Pepa Mlok Grim, jehož účast byla pro mne osobně velmi milým zpestřením a posunula úrovaeň celé akce strmě vzhůru. Jen bohužel chvíli trvalo, než si lidé seshora našli cestu za muzikou. To je pro nás úkol do budoucna, lépe propojit oba sektory. První kapela Rabussa začínala hrát do téměř prázdného auditoria. Mezitím opět začalo laškovat počasí, ale kapela svůj set odvedla naprosto profesionálně a předvedla standartní historický folk, na který se i pěkně koukalo. Pak následovala velká neznámá, brněnský soubor Lučec Vnučec, niněrová kapela pana Košíka, který nám půjčuje nástroj a tady se představil se svým rodinným souborem.I když pro mne osobně není jejich podání tím pravým šálkem čaje, pohled na niněrovou kapelu byl fascinující a užil jsem si třeba střídání "malé" basové niněry, která ze všeho nejvíce připomínala těžký kulomet Browning, ráže 0.30.Z tanečních produkcí bylo možno následně vidět rodinné cloggující trio a hlavně dva sety souboru T.S. Máta, jeden v duchu countryové klasiky, druhý ve skotském duchu, oba pak velmi pěkné. Dalším hudebním tělesem byl východočeský Žůžo band, tedy kapela, ve které jsem začínal a odehrál nějakých patnáct let, takže záležitost velmi srdeční.Velmi mne potěšilo, že zpívají moje texty, i ty novější a dost jsem si jejich vystoupení užil. To už byl prostor velmi slušně zaplněn a my jsme nastupovali za potlesku plných kurtů.Vystoupení jsme si užili do té doby, než si aparatura postavila hlavu, takže jsme dohrávali na hubu plus basové kombo, no ale zvládli jsme to. Holt bude ještě trochu práce na aparátu i na zvukařích.Ještě jsme pořídili oficiální foto a pak honem nějakou večeři a trochu si odpočinout před večerním průvodem a ohněm.</div><div style="text-align: justify;"> Průvod startoval jako obvykle od Ostřížka, jako obvykle s hojnou účastí a jako obvykle se nepovedlo zapálit oheň šípy. Snad příště. Lugarova vystoupení nebylo tak emotivní, jako den předtím na Švýcárně, ale to bylo i tím, že tady byla jiná atmosféra, která až tak nenahrávala duchovnímu spojení se zaniklým světem předků.Následně jsme se pak někteří odebrali do hospůdky Ve srubu, kde proběhl jam za účasti muzikantů KGB a Žůžo bandu a bylo to velmi příjemné.</div><div style="text-align: justify;"> Co se neděle týče, zakončili jsme celou akci se ctí s hrstkou věrných a slíbili si, že za rok znovu. Pokud bych měl letošní Keltské slavnosti hodnotit, z mého pohledu se povedly navzdory nepřízním všeho druhu. V tom duchu se nesly i články v regionálním tisku. Bylo co jíst, bylo na co se koukat, bylo co poslouchat, všichni účastníci se myslím prezentovali v tom nejlepším světle slova smyslu. Musíme si holt zvyknout na to, že Jeseníky v červnu, to je jedna velká houpačka, co se počasí týče. Prostě když dám pro sebe na misky vah na jednu stranu klady a na druhou zápory, klady vítězí. Hm, to znamená, že ty nervy budou napřesrok znovu. Dobrá. A díky všem...</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> Tom Ticháček</div>KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-59207754774070554682011-07-02T21:21:00.000+02:002011-07-02T21:21:49.053+02:00Pár vět, snad na úvod, či co...<div style="text-align: justify;"> Čas letí jako bláznivý. Když jsme na Ruzyni sedali, sliboval jsem si svatosvatě, že hned začnu psát a psát, abych něco nezapomněl. No jo. Jenže hned byly Keltské slavnosti a taky Verunku nezastihl náš příjezd v ideální zdravotní pohodě. Takže zas fofr. A když to trochu polevilo, najednou bylo třeba pracovat. Ale nebojte, o nic Vás neochudíme.</div><div style="text-align: justify;"> Tedy, v tuto chvíli máme za sebou zájezd za oceán, Keltské slavnosti letního slunovratu 2011 a před sebou prázdniny. Já pak mám v hlavě spoustu střípků a vzpomínek, ze kterých se snažím sestavit cosi smysluplného. Co upřednostnit, co upozadit. Každý den našeho pobytu, to byl gejzír zážitků a setkávání se s něčím novým. Až na jednu výjimku jsme se potkali se samými výbornými lidmi, připravenými kdykoli ná pomoci. Poznali jsme úplně jiné zvyky, na to, jak se svět údajně globalizuje, nás překvapilo, jak jsou Američané ve spoustě ohledů jiní. Do hlavy vystřelují proudy světel z nikdy nekončícího provozu na osmiproudé dálnici mezi Murfreesboro a Nashvillem, hukot všudypřítomné klimatizace, jižanský přízvuk, který je opravdu všude. Ze vzpomínek náhle vyskakuje smích naší průvodkyně Melissy, žaludek se zas ozývá při připomenutí restaurace typu " Nažer se a pukni"... Okolo jídla je vůbec spousta povídání a zážitků, to je na samostanou kapitolku. Co se hraní týče, hráli jsme na místech pochopitelných i neuvěřitelných.T akové vystoupení v okresní věznici nebo na snídani vlivných v místním golfovém klubu... A na druhou stranu koncerty pro seniory, ať už aktivní nebo ty nepohyblivé.</div><div style="text-align: justify;"> No my jsme moc přemýšleli, jak to všechno co nejlépe podat a nakonec jsme se rozhodli, že kromě fotek, které už dáváme dohromady, na Vás vyrukujeme s Hamburgerovým deníkem, kde se pokusíme co nejpodrobněji popsat celou tu taškařici. Vycházet začne na pokračování co možná nejdřív (dokud si to všechno pamatujem, že), tak se těšte. A nebudete ochuzeni ani o komentář k letošním Keltským slavnostem, kde nás trochu vypeklo počasí, ale pravověrní přijeli a prý se to líbilo. Jen Vás prosím, mějte s námi trochu trpělivosti, ono to opravdu chvilku trvá, než to všechno utřídíme. ALE BUDE TO STÁT ZA TO!</div><div style="text-align: justify;"> </div><div style="text-align: justify;"> Váš Ticháček</div><div style="text-align: justify;"> </div><div style="text-align: justify;"> </div><div style="text-align: justify;"> </div>KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-30861087054468120682011-06-22T13:32:00.000+02:002011-06-22T13:32:19.846+02:00Doma je domaPřátelé, kamarádi, včera v noci jsme se vrátili, zatím bojujem s časovým posunem směrem zpátky, takže jen velmi stručně.Dobyli jsme Ameriku, podrobnosti budou následovat.Kdo můžete, přijeďte na Keltské...:-)KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-6797783183149190182011-06-08T12:05:00.001+02:002011-06-08T20:43:12.619+02:00Famous last words...<div style="text-align: justify;">...Pod tímhle názvem vyšla svého času poslední deska kapely Supertramp a mně se ten termín líbí, byť pevně věřím, že z naší strany to nejsou slova poslední.</div><div style="text-align: justify;"> Tedy, čas se naplnil, zítra v 8.15 vyrážíme směr Londýn, Miami, Nashville. Doufám, že nás do té "země zaslíbené" pustí, o imigračních úřednících jsme slyšeli jen to nejhorší. Sbaleno máme, zatím nevíme, jak se nám podaří propašovat na palubu nástroje, ale to nějak dopadne. Moc děkujeme Vám všem, kdo jste nám v posledních dnech vyjadřovali podporu, za Vás všechny tam budem pozdravovat. Naše nejlepší litovelská kamarádka Lucka mi z titulu své funkce udělala křížek na čelo, takže to máme posichrované i na patřičných místech nahoře. Co ještě napsat. Za sebe musím poděkovat Alence, která spoustu věcí pozjišťovala,vytelefonovala, zkrátka si tu administrativu opravdu užila.Vzhledem k tomu, že jsme si stran cesty zařizovali všechno sami, to bylo docela náročné, ale děvče to zvládlo na jedničku. Pravda, naše manželství nebylo v posledních dnech až tak naplněno:-), neboť když už jsem byl doma a nemusel druhý den do práce, bylo potřeba volat a mailovat s Britsh Airways, American Eagle, popřípadě s Melissou nebo tisíc dalších věcí. Takže jsem rád, že jsme vše přežili va zdraví.<br />
A propos, málem bych zapomněl, a to bych velice nerad, na naši hvězdu nezničitelnou - na Janču. Přátelé věřte, že v tom blázinci příprav a nácviků, s třemi dětmi na krku, se svým Peťou neustále za volantem ve světě, dokončila úspěšně studia na Zemědělské Univerzitě v Brně - v pondělí obhájila diplomku a složila státnice. Klobouk dolů...</div><div style="text-align: justify;"> Hm, Amerika, jaká asi je...Už jsem tady někde psal, že jsem od nějakých osmnácti běhal s rancem po lesích a u trampských ohňů je Americe věnovaná každá druhá písnička. My jsme si na tuhle zemi hráli a časem jsme si stvořili takovou naši Ameriku, která se od té skutečné určitě hodně liší. A tím, že jsme nemohli cestovat, jsme nemohli zjistit ty rozdíly. No a mně to trošku zůstalo. Mám v sobě tu Ameriku, kterou jsem nasával přes muziku, filmy a knížky, přes country bály (stylové oblečení vítáno), improvizované osadní přepady dostavníků a tak. A pevně doufám, že tam aspoň malý kousek téhle Ameriky potkám... Asi nepoznám indiána v civilu a je mi celkem jasné, že s Wyatem Earpem si ruku nepodám, ale co kdyby? Jsem z generace, pro kterou je cestování stále svátkem, a tak se trochu těším a trochu se bojím. Smířím se s tím, že na každém rohu v Nashvillu nebude cvrlikat banjo, ale aspoň kousek toho grassu bych ochutnat chtěl. V Miami při mezipřistání naopak rád oželím setkání s poručíkem Horatio Kanem, no prostě se v tom plácám.</div><div style="text-align: justify;"> Takže miláčkové, já se s Vámi jménem našeho souboru loučím. Slibuju, že uděláme všechno proto, abychom neuřízli naší zemi ostudu, aby byl KGB na prvních stránkách a tak. A pokud se tam dostaneme a v pořádku se vrátíme, tak Vám budem vše vypravovat, až Vás bude hlava brnět. No a nezapomeňte, 24. června začínají na Švýcárně Keltské slavnosti. Je toho dost.</div><div style="text-align: justify;"> Pac a pusu a těšíme se zpátky. Domů, na děti, no a na Vás. Jsme rádi, že jste s námi:-)</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> Tom Ticháček</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div>KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1235836921409422682.post-7672131046548326222011-06-01T14:18:00.000+02:002011-06-01T14:18:35.193+02:00O Strunách, Rybičce a Pradědovi<div style="text-align: justify;"> To je zavádějící název, což? Ale vše vysvětlím. Tedy v sobotu 21. května na nás čekali v Horce nad Moravou na festivalu Horecké struny a ještě ten den večer na Mírovecké rybičce. No prostě zátěž jako na profíky, ale co je to pro nás. Hadači počasí slibovali na sobotu frontu, přeháňky a bouřky. Trefili se. V Litovli od rána lilo jako z konve. Já jsem se vyspal po noční a vyrazili jsme. Verunka usnula zákeřně až v autě, ale to už jsme přijížděli k areálu Na Sokolce. A náhle déšť a hromobití začlo ustávat a sluníčko semo tamo vykouklo. Již na místě jsme se potkali se zbytkem kolektivu a byla zase pohoda.</div><div style="text-align: justify;"> Horecké struny jsou klasickým FCT festivalem se vším, co k tomu patří. My jsme se zaběhli rozehrát, pojíst, popít, načež se na našeho kapelníka sesypali jeho dávní souputníci, o kterých tvrdil, že s některými se neviděl i třicet let. Kruh se uzavřel a my sledovali historii českomoravské country na pochodu. Daggy samozřejmě ožil a chtěl se se svojí kapelou předvést. Navíc, před námi hrála Falešná karta, což je záruka kvality ,a hrát po nich, to není jen tak. Zvukový tým Franty Petříka se opět vytáhl, kluci už nás znají, takže nazvučení bylo rychlé. Verunka zaujala své místo pod pódiem a mohli jsme začít. A ostudu jsme neudělali.P řece jen se ukazuje, že máme nahráno, už jsme hráli víceméně základ repertoáru pro Ameriku, no a lidem se to líbilo.Taky z radosti, že jsme unikli průtrži mračen, prostě pohoda. Žádný stres, nahrnuli jsme to do lidí, dali si guláš, ev. zelňacku, a vyrazili směr Mohelnice, Mírov. Cesta zabrala cca hodinku, Verunka spát nehodlala, jak jsme si naplánovali, naopak si hudební výlet náramně užívala, na Strunách si ji lidé fotili mnohem víc, než nás, takže jsme dorazili v plné síle a svěžesti.</div><div style="text-align: justify;"> Mírovecká rybička je festival, který svoji existenci započal v loňském studeném jaru. Velmi živě si pamatuji, že jsme ho zahajovali v šílené zimě, já byl nevyspalý po noční, lidí bylo málo, ale připravili nám nádherné ovace. Taky je to asi jediný festival, kde se fasují stravenky na slivovici. Honorované to nijak extra není a vloni jsme si to museli trošku rozříkat. Je to ten typ akce, která se dělá na koleně s nadšením, ale ne pro peníze, a nějak to prostě funguje. Hrají tam regionální kapely, no a my tam byli jako takové "hlavní hvězdy", ha ha. Ač bylo po deváté večer a ochlazovalo se, stále tam bylo pár desítek lidí, z nichž většina čekala konkrétně na nás! Takže rychle se nazvučit a vpřed. Krásné pódium, velmi slušná aparatura, jen taneční parket už byl potmě, takže paradoxně se svítilo na jevišti a pod stany s občerstvením, ale na parketu vládlo silné intimno. Nikomu to nevadilo a my jsme si to zase užili!!! :-) A přátelé, ti pstruzi potom...Bramborový salát jsem rozcházel ještě ve dvě ráno. Když já jsem nenažranej...Resumé - velmi milé pobytí s příjemnými lidmi.</div><div style="text-align: justify;"> Týden se sešel s týdnem a nás čekal Karlov a v sobotu Racibórz v Polsku. Před Karlovem jsme ještě pozkoušeli, a pak se přesunuli do Pizzerky, potěšili obsluhu přestavěním lokálu, pozdravili se se známými, je to radost, že si nás lidi našli, hlavně se pozdravili s Peťkou, která dorazila, no a s fandící Verunkou v čele jsme začali. Pršelo, ale to nám nevadilo, byli jsme pod střechou a hrálo se nám (opět) moc pěkně. Navíc jsme představili nového člena, ano, už je to venku, zas je nás osm, takže Pavel Gajdoš z Oskavy hrál s námi poprvé a měl velikou trému. Ale postupně se rozehrál a ta série, co s námi dal ,se snad dala poslouchat. No, velmi příjemný večer. Pokud by to takhle mělo pokračovat, bude to jen dobře. Pavel se ještě musí dovybavit, ale má chuť a jestli to s námi vydrží, bude to posila.</div><div style="text-align: justify;"> Na druhý den se nad Moravou a dále na sever otevřelo nebe, takže z Polska volali během dopoledne, že akci musí kvůli dešti zrušit. Snad na podzim. Takže přátelé, před námi je tím pádem Amerika. Na to téma bude samostatné povídání, teď jen pac a pusu a já jdu počítat, jestli mám dost trenýrek...</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> Tom Ticháček</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div>KeltGrassBandhttp://www.blogger.com/profile/15136419654039166388noreply@blogger.com0