Malé ohlédnutí za rokem, který nás právě opustil

Milí přátelé hudby, které z nedostatku jiných příležitostí říkáme keltská,

tak nás opustil další rok, naši milí. Celý jste ho mohli prožít s námi na našich stránkách a prostřednictvím tohoto blogu. Dovolte teď malé resumé a ohlédnutí za tím, co bylo, stejně jako malé zamyšlení nad tím, co nás čeká.

Máme takový pocit, že se nám ten rok docela podařil. Úplně ideální to nebylo, ale ideální žena je taky jen sen, že. Pokud to budeme brát čistě statisticky, tak kromě Šternberka, kde jsme se ocitli více méně omylem, absolvovali jsme všechny soutěžní vystoupení coby vítězové diváckých hlasování, což nás těší. Protože pro diváky hrajem především. Nechceme se podbízet, ale rádi bychom se drželi jedné z prvotních rolí hudby, a to je pobavit. Asi nikdy nebudeme kapela pro odborné poroty, ale o to nám snad ani nejde. Zajímá nás samozřejmě názor odborníků, na druhé straně hrát pro aplaudující sál, tomu se máloco vyrovná. Nejsme rovněž v tuto chvíli kapelou autorskou. Nabízíme svůj pohled na lidovou hudbu, potažmo na historii, a je nám jasné, že ne každému se naše vize může zamlouvat. To je v pořádku. Ale jak pravil Miroslav Ivanov - "Nechci, abyste s mými názory souhlasili, postačí nám, když o nich budete přemýšlet".

Podařilo se nám natočit první cd. To je taky věc, se kterou jsme na začátku roku nepočítali. Chtěli jsme ještě chvilku počkat, ale zájem Vás, fanoušků, nás přesvědčil, že jsme svůj názor museli změnit. Cédéčko jsme natáčeli na jednu stopu, tudíž naživo, má svoje mouchy, ale je to naše dítě a my jsme za něj rádi.Rovněž nás těší, že je o něj docela zájem.

Co se hraní týče, hráli jsme, až se z nás kouřilo. Hráli jsme na akcích řekněme prestižních, i na místech, kde na nás přišlo pár lidí. Každé hraní nás posouvá někam dál, i když si to třeba hned neuvědomíme. Záleží jen na nás, co si odnesem. Nerad bych na něco zapomněl, ale nejvíce si asi ceníme vítězství v divácké soutěži na Mohelnickém dostavníku, Bystřickém banju a nominace na Mezinárodní folklorní festival do Tennessee. Rovněž nás těší, že se nám podařilo naplánovat a zrealizovat Keltské slavnosti v Karlově. To je akce, ze které bychom moc rádi udělali tradici. Velmi nás těší, že vlastně po každém hraní za námi chodí lidé s tím, že se jim naše hudba líbí. To pak z člověka spadne i ta únava:-)

To bylo v kostce k roku uplynulému, teď k tomu, co nás čeká.A věřte, že už teď je toho dost. Proto jsme museli udělat trošku redukci, i kvůli personálním změnám, kdy čekáme, až se Mike s námi sehraje a sezpívá. Některé věci konkrétně - rozhodli jsme se například vypustit Portu v Bludově. Dospěli jsme k názoru, že nemáme zapotřebí dohadovat se s kýmkoliv o tom, jak a co máme zpívat. Poté, co jsem o tom napsal na náš blog, dostali jsme coby kapela mail, jehož autorka nás nařkla mj ze sobectví, z toho, že si lidi stejně nezapamatují ani názvy našich písniček v angličtině, že množstvím nástrojů na jevišti jen zakrýváme své hudební neumětelství. Myslím, že tím, co jsme dokázali, jsme dali dostatečnou odpověď. Ale Portu ne. Pokud jsme tím někoho zklamali, mrzí nás to, ale po zážitcích z loňska už do toho nepůjdem. My jsme se obecně rozhodli omezit účast na soutěžích - vyzkoušeli jsme si to, myslím, že celkem s úspěchem, a neradi bychom překáželi dalším mladým kapelám. Přiznám se, že jsem nebyl ani v dobách dřívějších rád, když se na soutěži objevila lehce zavedená kapela s tím, že jde do soutěže. Je to asi věc názoru. Teď je otázka, jak nás budou akceptovat pořadatelé, to bude docela výzva. Čekají nás koncerty s Tarou z Tennessee, která by měla během pár dnů dorazit, měli bychom vystupovat jako hosté na REGI Banju, čekají nás Horecké struny, další ročník Keltských slavností, v Litovli bychom rádi uvedli velkou show s tanečníky, dostali jsme opět pozvání ze Šumperka. Čekáme, zda se bude konat Mohelnický dostavník, a poslali jsme svoji vizitku pořadatelům Keltské noci na Plumlově. Samozřejmě největší bomba pro nás je cesta do Ameriky v termínu 12. - 19. června. Pokud to všechno dopadne, bude to určitě zážitek. Moc se tam těšíme a doufáme, že dopadneme lépe, než naše hokejová "dvacítka" v těchto dnech. Pevně věříme, že Amerika po našem odjezdu už nikdy nebude jako předtím:-) V jednání je i další zahraniční festival, ale protože tento měsíc probíhá výběr, nechceme nic zakřiknout, a tak s pokorou čekáme.Ale určitě budeme informovat. No, je toho fakt zatím docela dost.

Na konec jsem si nechal nás, coby lidi a lidičky.Já bych chtěl z tohoto místa poděkovat všem, co nám pomáhali a pomáhají. Jakkoliv. My jako kapela jsme si prožili svá vítězství i své krize, pokryli jsme se několika vavříny(ale spí se na nich fakt blbě), utržili něco šrámů, v něčem jsme se poučili, v něčem zůstáváme stejní(irsko - skotského pomezí se jen tak nevzdám).Každý z nás musel a musí obětovat něco ze svého volného času, za což Vám, moji milí spoluhráči, patří dík a obdiv. Vždyť cestovat z Ostravy v současných podmínkách a při současném stavu silnic nebo skloubit muziku se studiem a výchovou dětí, hluboce se před Vámi skláním...

Na závěr by se patřilo cosi moudrého, že. Tedy lidičkové, mějte se moc krásně, zachovejte nám přízeň, ale hlavně, nenechte se otrávit "blbou náladou". Nenechte si vzít humor, laskavost a slušnost. A poslouchejte muziku, nejen tu naši. Ať se v tom následujícím roce setkáváme nejen na těchto stránkách, ale i naživo, na hudebních akcích a festivalech.

Ať Vás naše muzika provází jen na těch slunečných cestách.

Za celý KGB(teda doufám)

kapelní mluvka Tom Ticháček