úterý 2. února 2010

Bílej sníh, ten a vítr...

  Milí Keltové a příznivci keltských atributů,

  tak to tedy nastalo. Od začátku zimy jsme to čekali a dělali si z toho i legraci a minulý víkend jsme si v tom pochodili. Konečně bylo "zafúkané". Program víkendu byl v pátek tradiční Stránské, v sobotu Karlov.Ještě v úterý krásně mrzlo a silnice byly povětšinou suché a v pohodě.V noci pak začaly padat ty hnusné bílé věci a začlo to být zajímavé. Do pátku se situace lehce konsolidovala, aspoň u nás dole na Hané, a tak jsme vyrazili v obvyklém složení. Až po Rýmařov cesta slušná, ale ten kousek do Stránského stál za to. Slušně foukalo a silnice na nás vyplazovala jazyky. Ale dojeli jsme. Spolu s Honzou jsme se hned po dojezdu odměnili panáčkem, z čehož je vidět, že situace byla opravdu vážná, ale dorazili všichni a všem patří obdiv, protože dojeli více méně včas. Je třeba zdůraznit, že zejména Olajcovi - Peťka s tatou, jsou frajeři, protože otočit to v tomhle počasí z Ostravy...
  A juž praskají polena v kamnech, Verunka usíná a nastává produkce. Přátelé, přiznejme si rovnou, už jsme hráli líp. Možná to bylo tou cestou, že jsme byli rozhození a hlídali jsme počasí, ale prostě ne všechno se podařilo a kapelník chvílemi docela trpěl. Každý si vybral během večera slabou chvilku. Možná se na výkonu podepsala i slabší návštěva, dorazili opravdu jen skalní, a díky jim za to.Vyzkoušeli jsme soutěžní repertoár, no ještě jsou soutěže až v březnu :-). Ale odehráli jsme a slíbili lidem i sobě, že příště se polepšíme. Hymnou večera se pak stalo opravdu Zafúkané a docela jsme si ho užili - věděli jsme, o čem zpíváme.
  Takže pobalit a vyrazit do cca dvacet kilometrů vzdáleného Karlova. Kopec ve Stránském jsme vyjeli všichni, my jsme jeli v koloně za Honzou a tímto mu ještě jednou děkuji za vedení, protože vím, že to nebyla legtrace. Jelo se jakž takž, ale bylo to bez ztráty květinky. Jen v Karlově na parkovišti musela Alča trochu zatlačit, ale zvládli jsme.
  Sobota pak ve znamení větru, ale i sluníčka. Ráno strčila velká Alča do trouby kachnu (minule se nám to moc líbilo, tak proč to nezopakovat), a spolu s malou Alčou vyrazily na svah. My s Peťou jsme hlídali Verunku a lehce zkoušeli. Pěkně se nám přátelé ta basa rýsuje a pokud nebude basák kopyto, tak si to užijí i lidi. Výborný oběd, siesta, káva a perník, ještě trochu pohrát a vychytávat chybičky :-)
  Sobotní večer zastihl pak KGB v plném nasazení (bohužel bez Peťky, ale na fildu zatím nemáme ty správné páky) u Kudlů v penzionu.Velmi pohodové hraní, zpestřené ukázkami orientálních i jiných tanců. Bylo velmi veselo, ono taky, když jste v jedné místnosti s převlékající se tanečnicí, aby bylo smutno, že, servis jako vždy 1a a na hraní to bylo znát. Lidem jsme se snad líbili, a tak jedinou malou kaňkou zůstává zatím nerozchozená niněra. Ale my na to přijdem, a pak to bude nářez!
  No a v neděli jako obvykle. Sbalit a vzhůru dolů a domů. Bylo to náročné, ale bylo nás na to dost a společnými silami jsme vše zvládli. Těšíme se 12. do Opavy do irish pubu, budem zkoušet a tak vůbec. A budem se těšit vlastně na každé hraní pro lidi.
  Z čehož plyne - ať je horko nebo zima, s KGB je vždycky prima!

                                                                   Tom Ticháček

 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.