Karlovem to nekončí, takže - jedeme dál:-)

Milí keltologové, keltofilové a jiné pochybné existence,

tak jste s námi úspěšně zvládli Keltské slavnosti, ale život běží dál a nás čekal další víkend, další vystoupení a hraní pro davy.Počasí začalo mít palec nahoru a nás čekalo tradiční, i když tentokráte lehce netradiční Stránské.Peťa totiž červnové setkání pojal jako setkání s přáteli u příležitosti svých kulatých narozenin. Hrát měla nadějná mladá kapela KGB.Vyrazili jsme s holkama s předstihem přes Sudkov a byli na místě jako první.Nejvíc potlesku sklidila jako obvykle Verunka, coby maskot všech kapelních aktivit.A to již se začali sjíždět i další alegorické vozy, všichni v podpaždí s více, či méně objemným dárkem.A do toho samozřejmě členové souboru, jako např. čerstvý Bc Jirka nebo Janča, která zvládla nebezpečnou zkoušku na brněnské Hnojárně.Peťka přijela s rodiči a ti vypadali, že se mezi nás těšili.My na ně taky.No, někteří pozvaní se dostavili, jiní nikoliv, nepřísluší mi to hodnotit.I tak se sešel velmi reprezentativní vzorek populace. Prezenční listinu nemám, kdo tam byl, ví, kdo ne, ať se zeptá.

No a začali jsme. Tentokrát jsme všechny převezli, neboť Verunka usnula a my jsme mohli začít téměř včas. Pár milých slov na úvod, pogratulovali jsme titulovaným i oslavencům - kromě Peti vychází narozeniny i mne a Honza měl ve stejný den svátek (mimochodem, mašinka od Probynových je super, díky moc, už jsem ji zprovoznil i zvukově, Verunka je z toho úplně hin), no a pak už hrábnout do strun, zadout do píšťal, udeřit do bubnů. Stoly se prohýbaly pod tíhou pochutin, no vegetarián by se tam musel cítit jako v pekle:-). Zahrál si s námi bývalý kapelní houslista Doktor, objevili se i další bývalí členové a večer příjemně plynul. Okouzlující byl pro mne zejména pan Olajec, který hýřil humorem, bylo vidět, že si to celé užívá a jeho holky vypadaly, že ho ani nepoznávají.

Co se hudby týče, odehráli jsme se ctí. Samozřejmě jsme více improvizovali, ale práci jsme odvedli poctivou a zaplněný sál nám to dal najevo. Končit se nechtělo, ani nám nepřišlo, že už je čas, a ten byl tentokrát neúprosný. Bylo to velmi příjemné posezení a zahrání a snad i vrchní oslavenec byl spokojen. Věřte nebo ne, přátelé, ale několikrát jsem zahlédl na jeho tváři něco jako úsměv (sic!).

Sobota nás zastihla na oslavách Dne obce v Rudné pod Pradědem. Odpoledne trochu větrné, ale stále příjemné, a my jsme jeli poprvé bez Verunky, kterou jsme nechali na pospas a na krku babičce.Jak nám to půjde bez maskota? Moje drahá žena u vědomí, že má opušťák, vrhla se na stánek s pivem, a tak na mně zbyla zas kofola.Ale - když ji miluješ..., vždyť víte:-)

Hraní to bylo takové pouťové. Hráli jsme ve zvukové kulise kolotočů, vyvolavačů (mimochodem,ta paní u kola štěstí byla fakt hrozná) a všeobecného řevu.Naštěstí pan starosta, náš velký příznivec, zklidnil dav a my jsme mohli spustit svůj set. Šlo nám to moc pěkně, jen Peťka musela v půlce za prací, to nám trošku kalilo radost z pěkného dne, ale bylo to naposledy!Filda má prázdniny a pokud jí nebudou kolidovat termíny v dalších, asi šestnácti kapelách, stráví prázdniny v kolektivu. Lidi byli spokojení, hlavně Míra:-), no a i bez maskota jsme to zvládli.

Tož tak, moji milí.Ještě Litovel příští víkend a máme skoro tři neděle vakace, jupí! Tak se těšte spolu s námi, jak to v našem městě dopadlo, neboť zpráva bude skutečně stát za to.

Takže příjemné léto a myslete na nás, protože my na Vás myslíme skoro furt.Pac a pusu

Z huby a z pera vypustil Ticháček