Jak Keltové dobyli Jeseníky - 3. část

A už v tom zase lítáme...:-)

pomalu jsme zhodnotili sobotní dění a mohli jsme zkonstatovat, že se celkem dařilo.Povečeřet a chystat průvod.Holky to vzdaly, přece jen by to bylo pro Verunku náročné, my ostatní jsme pokračovali.Lampiony nedorazily, ale byly louče, byli bubeníci, lučištníci, takže nebylo obav, že by průvod nebyl dostatečně vážený.Škoda, že tam taky nešli sokolníci, ale holt ptákům nevysvětlíte, že je večerní program...Celkem slušně se začínalo ochlazovat, ale přátelé, pořád nepršelo!Seřadit průvod a v houstnoucím soumraku jsme vyrazili, k hospůdce Ve srubu, kde byla na louce připravena hranice.Průvod byl vskutku impozantní.Bubny duněly do kroku a za svitu pochodní se velmi slušný dav pomalu posouval Karlovem.K hranici jsme docházeli už za tmy.Bubny utichly a nás vítala nádherná hudba Mika Oldfielda.A přišel čas ohně.Pár slov na úvod a přišly chvíle lučištníků.Vymyšlené to bylo dobře, mělo to náboj, chtělo to jen hořlavější směs.Ale druid z kmene Boii zasáhl a oheň majestátně vzplál na počest našeho konání.Jen mne trošku zklamalo chování některých lidí směrem k ohni.Asi je to tím, že jsem v srdci stále trampem a mám k ohni, který není úplně obyčejný trochu jiný vztah.Ale třeba se to do příště zlepší.Nicméně - zapálení ohně je chvílí magickou už od nepaměti a zaslouží si naši úctu.Byť se může změnit z dobrého přítele a služebníka ve strašlivého nepřítele, ale važme si ho i v dnešní zasíťované době.

Trochu jsme zahráli a společnost se pomalu rozcházela.Nicméně pár bláznů nás tam zůstalo a společně jsme si zapěli něco "ohňových" známých i méně známých písní.Z mého pohledu takové pěkné komorní rozloučení se sobotou.

Neděle zamračená, chladná, ale bez vody.Já to pořád opakuju, protože jsme z toho měli docela strach, tak se nezlobte.Pobalit, nasnídat a vzhůru k Antonii na závěrečné hraní.Probíhaly už spíše dozvuky, ale stánky fungovaly, na rožni se točil čerstvý čuník a lidé měli stále na co koukat.My jsme se za kapelu myslím důstojně rozloučili s celou tou slávou a mohli začít balit.Já jsem odvážel velké děti na vlak, takže úplně do konce jsem nebyl, ale co vím, tak vše dopadlo dobře.

Jak zhodnotit celé dění.Z pohledu kapely jsme si užili hraní pěkně.Byli jsme celkem chváleni, škoda, že Peťka musela na sobotní odpoledne do práce, ale na neděli se vrátila, naše muzika se líbila a naše renomé vzrostlo.To není chlubení, to je opravdu zúročení naší práce, toho objíždění Moravy, sehrávání se, diskusí o směru, repertoáru, smyslu a tak.Musím opravdu vyzdvihnout všechny dobré lidi, kteří nám pomáhali s Verunkou, moc si toho považujem, je to naše zlatíčko a talisman a jsme moc rádi, že díky dobrým duším z řad příznivců KGB můžem hrát a víme, že o malou je postaráno.

Hodnocení z hlediska obecnějšího, hm... Zas budu chválit.Ano, nejsem nezaujatý pozorovatel a jistě by se nějaké vady na kráse našly, ale Slavnosti jako takové se vydařily.Nebyly větší problémy s kázní, i když bylo hodně veselo, nebyly problémy s pořádkem, nezůstal po nás bordel, ale hlavně: Ukázalo se, co dokáže nadšení pro věc a vůle.Velký dík patří především Peťovi, jeho zavilost, v dobrém slova smyslu je potřeba ocenit.Nakonec, kdo jste tam byli, víte, kdo ne, některé zážitky jsou nesdělitelné.Za sebe jsem prožil krásný víkend, s fajn lidmi a už teď se těším napřesrok.Věřím, že Taranis, bůh deště, nám bude i za rok nakloněn a hlavně, že se všichni sejdem v Karlově pod Pradědem na Keltských slavnostech letního slunovratu 2011.

Toť vše, jdu spát, jděte taky, je to fajn.

Zdraví Vás Vám všem mávající Ticháčci