Milí fans a podobné entity,
máme za sebou další Stránské a opět stálo za to. Kdo jste nebyl, můžete litovat. Ale popořadě. Docela jsme se těšili, na programu byla Tara a měli přijet kluci ze Žůžo bandu (pro informaci - to je kapela, se kterou jsem strávil více než patnáct let, Alča o nějaký ten pátek méně), takže to vypadalo na vydařený večer. Zima opět udeřila, zvláště ve vyšších polohách, ale my jsme se rozhodli pro cestu přes Sovinec. No, trošku jsme poklouzali, ale dojeli. Tara na Stránské koukala, protože tohle v Tennesee fakt neuvidí, zejména pak kapelní stůl... Sál se pomalu plnil a hradečtí kluci opravdu dorazili i s nástroji. Verunka vypadala, že bude spát, všechno vypadalo velmi sympaticky. Ačkoliv jsme hráli opět v oslabení - Filharmonie měla napilno, pustili jsme se do práce a šlo nám to jedna radost. Tara nám pomáhala, seč mohla, zhostila se opět svého setu se ctí a večer velmi příjemně plynul. Velká Alenka připravila chlebíčky, protože Peťa udělal ochranářské zkoušky, tak abysme z toho taky něco měli:-),a my jsme se s Alčou pomalu chystali na sérii s Žůžo bandem, když nám do toho vstoupila Verunka. Následující řádky prosím nedávejte číst babičkám a sociálce. Verunka se prostě rozhodla, že už se vyspala a že stráví večer s námi. No a strávila. Běhala po lokále, šla z ruky do ruky, dělala se velmi roztomilou, i do výčepu se nechala donést. A velmi nelibě nesla, když muzikanti přestali hrát. Když se hrálo, bylo vše v pořádku. Tolik k jedné z mnoha atrakcí tohoto večera.
Ale zpět k hudbě. Na pódium nastoupil Žůžo band, v téměř původní sestavě a rozbalili jsme to, jen co je pravda. Repertoár inklinoval od old time, přes bluegrass, i na skotskou lidovou došlo a Graham špicoval uši a spokojeně pobrukoval. Během cca půlhodinky jsme předvedli snad to lepší z našeho repertoáru, no a lidem se to snad líbilo, protože nás vytleskali na přídavek. Do něj jsme zařadili naši smrtící sérii Hašlerek a poroučeli jsme se. Ale ne nadlouho. Závěr večera se nesl ve společném muzicírování všech muzikantů, a když udeřila půlnoc, loučili jsme se jako jedno velké hudební těleso. Moc pěkné to bylo...
Zpátky jsme jeli spořádaně přes Valšov, Verunka bez řečí usnula, protože se nehrálo, a po příjezdu do Litovle jsme ještě poseděli s kořaličkou a Žůžo bandem. Bylo to velmi vydařené hraní, nevím co vyzdvihnout víc, každý přispěl svým dílem a třeba se ještě někdy takhle sejdem. No a na KGB čeká příští týden Opava a Ostrava. Uvidíme Peťku, která mimochodem vyhrála konkurs na sólové hraní s fildou, a věříme, že si na severu neuděláme ostudu. No, budu určitě informovat.
S pozdravem Obelix forever
T:-)m
P.S.:Za Žůžo band se dostavili Jakub a David Silberovi spolu s Láďou Hemrlíkem. Díky kluci:-)
