úterý 29. června 2010

Jak Keltové dobyli Jeseníky - 1. část

Vážení rodičové a přátelé keltských aktivit,
konečně jsem srovnal dojmy a zážitky a nyní se Vám pokusím vylíčit, jak vlastně proběhly, z mého pohledu, Keltské slavnosti letního slunovratu 2010.
V podstatě celý rok od loňského května na tuhle akci přicházela řeč. My jsme se jí vloni nezúčastnili, protože Verunka zrovna uvažovala o tom, že by se na svět podívala o něco dříve, tak jsme to museli odpískat. O to více jsme se těšili na ty letošní. S končící zimou téma přicházelo stále více na přetřes. Popravdě, nejvíce práce odvedl Železný Peťa, který tuhle kratochvíli vlastně vydupal ze země. My ostatní jsme se zúčastnili tak maximálně připomínkami, upoutávkami na webových stránkách a později zajištěním výlepu plakátů ve svých téměř rodných vískách. Jak se čas krátil, pomalu nám docházelo, že se skutečně bude jednat o parádní představení, a tudíž že poneseme kůži na trh. Nakonec bylo vše připraveno a otazník visel pouze nad počasím.
V pátek, když jsme tradičně se zpožděním vyráželi po trase Mohelnice - Zábřeh - Karlov, se spustila průtrž mračen. Basa na střeše dostala co proto, a i já jsem se musel převléknout do suchého. Ale naložili jsme Káču i Honzu (zřejmě máme nafukovací auto)a vydali se vstříc vstupu do historie. V okamžiku, když jsme odbočovali směr Malá Morávka, pomalu přestávalo pršet a do Karlova jsme dorazili už bez deště. Tak ještě nic nenapovídalo, že se o víkendu stane tato obec centrem Keltů, minimálně na Moravě, snad jen poutače a orientační tabule. Ubytovali jsme se ve vlastní režii (přátelé, tohle mi hlava nebere: majitel půjčil na slavnosti Peťovi chatu, dal mu klíče a o víc se nestaral) a dopravili nástroje k penzionu Antonie, který se měl na příští tři dny stát základnou KGB. Dal jsem usušit futrál a pomalu začal cítit předstartovní horečku. Na základnách Ve Srubu a na Edisonu se mezitím rozběhly přednášky s keltskou tematikou, padlo první pivo, dali jsme lehkou večeři, převlékli se do pracovního :-)a konečně se pozdravili se zbytkem kapely. Samozřejmě kromě Peti, o kterém jsem postupně získal dojem, že se pohybuje na několika místech současně. Kudlovi vybudovali na Antonii velmi pěkné zázemí, Honza se jako obvykle postaral o aparaturu (kdybych to dělal já, je možné, že bych sestrojil novou zbraň hromadného ničení) a přátelé, blížila se dvacátá hodina.
Pokud chcete vědět, jak dále probíhaly Keltské slavnosti 2010, předplaťte si ještě teď náš blog, neboť za chvíli pokračujeme.
A ve shodě s klasiky volám: Na shledanou za hodinu.
T.T.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.