Viva Litovela po keltsku

Milí druidové, druidky a nakonec i druiďata,

tak jsme se konečně dočkali. Hlavně já s Alenkou jsme se dočkali vystoupení KGB v Litovli, tedy ve městě, v němž žijeme, a kde jsme se chtěli jednak blýsknout a jednak ukázat svým kolegům, že Litovel je město kulturní a místní ocení keltský nářez v našem podání.

Již na jaře jsme v Městském klubu domluvili naši produkci v rámci Litovelského kulturního léta, tedy zavedené prázdninové akce, a tak ještě snad ani nedozněly tóny Keltských slavností a již se nám honilo hlavou, jak nejlépe zajistit koncert. Po městě jsme roznesli plakáty, navštívili některé představitele s osobní pozvánkou, naši přátelé měli účast v podstatě povinnou:-). I přes tyto hektické přípravy jsme chtěli pojmout hraní spíše pohodově. I počasí slibovalo přívětivou tvář, hlídání jsme měli zajištěno a ještě jeden bobónek se rýsoval. Hraní vycházelo přesně na datum Peťových kulatin a Janča chystala těžké překvapení. No, však uvidíte...

Pozvali jsme kolegy k posezení ještě před hraním do zahrádky na nádvoří Městského klubu, kde se celá akce odehrávala. S Peťou jsme tam nakonec příjemně poseděli u pšeničného piva. Nabídka byla velmi pestrá a kdybychom neměli před sebou produkci a někteří i cestu, bůh ví, kdy by nás odnesli. I ostatní ochutnali a ocenili. Dokonce jeviště zde bylo připraveno, pravda, pro nás poněkud malé. Ale kdo mohl tušit, že přijede soubor jen o málo menší, než pověstní Alexandrovci. Posilněni nabídkou začali jsme stavět aparát. Lidé z Městského klubu přistavovali lavičky, což nás těšilo, ale zatím to nevypadalo na nějakou extra návštěvu. Soubor se postupně sjížděl, doplněn o nejrůznější rodinné příslušníky a přátele, takže řady diváků přece jen houstly. Ale pozor - chodili i místní a náhle začalo být útulno, až přeplněno:-). Janča zaparkovala i s překvapením do stínu a začali jsme ilegálně sestavovat strategii odhalení. Čas běžel. Peťka dorazila akorát na začátek, vznikl informační šum, co se týče hodiny zahájení, ale stíhala. Napáskovali jsme se na pódium ve dvou řadách a pak... Pak Litovel zažila keltgrassovou invazi. Od samého začátku se nám hrálo výborně, na tom jevišťátku jsme k sobě měli tak nějak blíž, ale přesto jsme stihli i pohybové kreace a publikum se ukázalo velmi vstřícné. Celý areál byl ve stínu, takže i po této stránce to nemělo chybu. Prostě, vystoupení jelo.

Po první sérii jsem si vzal překvapivě slovo a pohovořil na téma kapelníkových narozenin. Bohužel v okamžiku, kdy jsem se blížil k pointě, ozval se kvikot, neboť překvapení už nechtělo dál čekat a prozradilo se samo. A pak už jen stálo za to sledovat Peťův výraz, protože tohle fakt nečekal. Janča bodovala úplně absolutně a pro ty z Vás, kteří ještě tápete, tak vězte, že kapelník obdržel živé sele i s mašlí. Vzal to sportovně, vůbec se ho nebál, bylo ustájeno vedle pódia a jelo se dál. Verunka odešla spořádaně spát - děkujeme babičko:-), takže bylo o starost méně. Pohoda byla na jevišti i v hledišti, dostali jsme výbornou klobásu, bylo co pít a večer plynul do stmívání. Končit se nám nechtělo, ale čas a pravidla o dodržování nočního klidu (hráli jsme vlastně v centru) byly neúprosné. Ale čas na přídavek zbyl, úklony, děkování, moc pěkné to bylo. Po skončení za námi chodili lidé a víceméně vyjadřovali spokojenost. To potěší. Vedoucí Městského klubu byla nadšená, no aby ne, kterýpak soubor si střihne předání prasete v přímém přenosu, a celkově se to povedlo. My sami jsme měli z akce (snad oprávněně) velmi dobrý pocit a před kapelním volnem to byla taková pěkná tečka. Mně osobně pak asi nejvíc potěšila pochvala od Honzovy babičky, pro kterou to bylo poněkud náročné cestování, ale ocenila nás.

Tož tak, moji milí.Vy užívejte horkého léta, neboť my jdem též odpočívat.

Na všechny se budou těšit 23. července v zahradě Flemichovy vily v Krnově Vaši oblíbení Ticháčci.

A věřte - s námi je to náročné, ale bez nás byste třeba nevydrželi:-)