Festivaly, festivaly...

Vážení platící,

tak jsem tady s další várkou informací jak a kde nám to hraje. Poslední červencové hraní bylo ve Stránském, tradičně, jak jinak. Nicméně byly i věci nové - především noví hostinští. Vrbeníkovi přešli do zaslouženého důchodu a lokál převzali Slavíkovi z Karlova. Tak uvidíme, každopádně jim držíme palce a pan hostinský je prý muzikant. OHÓ. Exhostinští tedy seděli mezi diváky a viditelně si to užívali. Nový personál už kmital a lidé žádný rozdíl nepoznali. A byl i švestkový Bernard:-)

No, my jsme se taky chystali. Verunka překvapila okolí svým pochodem a tím, že byla ochotna brzy ulehnout. Takže jsme opět mohli začít téměř včas, tedy plus mínus půl hoďky:-). Vlastně jsme tu před rokem hráli v téhle sestavě poprvé, tenkrát se ještě vešla malá Alče do šátku na břicho.Jak ten čas letí...

Dali jsme set, se kterým jsme chtěli zabojovat v sobotu v Břidličné a ohlas byl celkem příznivý. Hrálo se nám pěkně, ten večer pěkně běžel a my jsme se před soutěžní sobotou, myslím, dobře rozehráli. Počasí bylo jako celé tohle léto, chvíli tak a chvíli tak, ale když to shrnu - vydařené Stránské.

A začal srpen. A Kalfest v Břidličné. Tam jsem se moc těšil. Měli jsme slíbené hlídání, a tak jsme vyrazili hned po obědě, abychom si festival užili. Mám to tam rád po loňsku - pěkné prostředí, milí lidé, pěkné počasí. Ale taky skluz a problémy se zvukem. Nesl se hlas, že už se to nebude opakovat, tudíž těšění pokračovalo i po příjezdu na místo. Přivítali jsme se s kapelníkem, dali si pití a sledovali cvrkot. Ze začátku to vypadalo slušně. Kapely jsme víceméně znali a zvukař se snažil, byť byl sám bez pomocníka. Ale postupem času se situace začala měnit. Problémy se zvukem a skluz. Prostředí pořád pěkné, lidi pořád milí,ale stále častější prostoje. Poté, co jsem viděl, že zvukař má problém nazvučit i obyčejnou čtyřčlennou kapelu - kytara, banjo, mandolína a basa, začal jsem tušit, že bude zle. Kapelu z Dlouhé Loučky zazdil úplně a začínalo se stmívat. Měli jsme přijít na řadu v devět večer, ale díky změnám a prostojům jsme se dostali na plac až kolem půl jedenácté. Na hraní jsme se těšili, měli jsme tu i slušnou fanouškovskou základnu a chtěli jsme hrát na vítězství u diváků. Ale začalo martyrium se zvučením. Přátelé,my hrajem pro radost, nejsme profíci, ale samozřejmě se snažíme, aby náš výkon byl na úrovni. A totéž čekáme od lidí, kteří naše vystoupení zajišťují. A to se nepovedlo. Ano, je nás osm, máme řadu exotických nástrojů, ale taky výborně vedené stránky, kde tohle všechno je. Takže mne osobně pak dokáže namíchnout, když na nás zvukař kouká, jak kdybychom byli z Marsu a plácá se v tom. Přitom víme, že to jde a že jsou lidi, co to dovedou. Tohle bylo docela tristní. Hoch se snažil, ale musel pracovat pro osm lidí a ne vše fungovalo, takže lítal mezi mixpultem a jevištěm a čas běžel... Velký dík patří moderátorovi, který chudák mezitím přečetl celé naše stránky... No, nakonec se to nějak slepilo a my jsme zahráli pro nažhavené publikum. Nějaký zvuk ven šel, doufám, že to bylo lepší než nahoře, protože my měli na pódiu jednu zvukovou kouli. Lidi nás málem samou láskou sežrali, tančili jako o život a naházeli nám nejvíc hlasů, takže jsme tu putovní vázu nakonec vyhráli! Ale pozor, ani my jsme nebyli bez chyb, ukázalo se,že Shady Grove nemá na úvod takovou průraznost a já si musím zlepšit konverzaci s nažhaveným publikem. Suma sumárum - pocity jsou z toho takové smíšené, díky výše uvedeným skutečnostem. Protože bychom asi rádi napřesrok obhajovali, budem si muset pohovořit s někým z organizátorů o časovém plánu a o zvuku.Že obojé lze zvládnout jsme si ověřili už o týden později, v Sosnové.Chápu, že na různých místech mají organizátoři různé podmínky, ale něco by mělo platit obecně. Ale přesuňme se v místě i v čase.

V sobotu sedmého jsem ráno skončil v práci s výhledem na čtrnáctidenní dovolenou. Trochu se vyspat a vzhůru na sever - Sosnová, Eldorádo, nejen podle názvu:-)Všude okolo se ženili čerti, tady byla, aspoň co se týče počasí, oáza klidu. Ale jinak to tu žilo! Tak nějak jsme se dostali do nálady sami od sebe, byť jsme měli jen půl hodiny času na vystoupení. Verunky se zmocnily "holky Dunibušky" a my mohli ladit a dát si Kozlíka:-). Pořadatelé celkem slušně hlídali čas a informovali kapely, kolik jim ještě zbývá, případně, kolik mohou přidat. Stíhali i vyhlašovat různé soutěže a tak. Zvukaři byli dva a pracovali excelentně. Mně se to píše docela blbě, ale musím to říct, oproti Břidli to byl propastný rozdíl. Byli jsme nazvučeni cca za deset minut a bylo to slyšet nahoře a dole.Dali jsme svůj set v obrovské pohodě, lidi tančili, bavili se a nám bylo fajn. Do času jsme se vešli, dostali Lojzíka -kdo tam byl, tak ví, Verunka byla moc hodná, prostě se nám to moc líbilo...

Sobotní večer a nedělní dopoledne jsme strávili v Karlově, kde jsme dávali dohromady scenář na Šumperk a já si začínám chystat řeč. Takže zahráli jsme si, pobavili se, všechno si to užili, vztekali se, pak zas skákali nadšením, hm. Budem se s tím prát, je otázka, jestli to není boj s větrnými mlýny. No, přátelé, toť vše.

To byli opět Ticháčci

P.S. Je to fuška, ale když máte partu, tak to dáte:-)