O cestách do Opavy, Raduně a zase zpátky

Naši keltští blízcí,

  tak jsem zas po krátké odmlce tady. Nějak mi nevycházela práce na psaní a pak, i naší rodinu zasáhl devítihodinový časový posun mezi námi a Vancouverem, no. Ale přátelé, sledujme ty záležitosti, i když člověk není úplně echt sporťák, je tam spousta krásných, silných příběhů o vůli, snech, cestě za vítězstvím, překonávání překážek atd. A to se může vždycky hodit...

  Ale zpět k muzice. 12.2. hraní v irské hospodě Dublin v Opavě. Očekávání veliké, ale to počasí. Začalo sněžit a sněžilo. Peťa jako správný kapelník nad námi bděl a informoval nás o záludnodtech trasy.Vyrazili jsmes Jančou přes Šternberk a Moravský Beroun a řeknu Vám, přátelé - zlatý vlaky. Jelo se fakt hnusně a v protisměru jsme potkali i uvázlý kamion v kopci. Ale dojeli jsme bez ztráty květinky a relativně včas. Měli jsme vlastní místnost, kde byl koutek i pro Verunku, takže vybalit, zapojit, naladit a... Kde je Jirka???? No, jak to říct. Jirka měl lehký problém s přechodem z Gregoriánského na Juliánský kalendář, nebo možná obráceně, a trošku se na telefonu divil, že hrajem už dnes:-)) Ale je to bojovník a jeho táta taky, takže do hodiny byl na místě i s copánky ve vousech. Což mne vede k podezření, že je nosí i na zkoušky na vysoké. My jsme mezitím dali sérii, abychom nakrmili hladové uši diváků. Pár jich bylo, no nakonec docela dost, třeba od Peťky přijela i širší rodina, zastoupení tu bylo i od Alenky, coby domácí, takže bylo pro koho hrát. Velmi příjemný personál, jen toho točeného Guinesse kdyby měli...Bylo to načas naše poslední hrání s Peťkou, protože její domovská kapela - tedy Ostravská filharmonie, se nějak rozehrála. Bude s námi zas až začátkem března, kletě. Hráli jsme především soutěžní repertoár, abychom do sebe dostali všechny jemné finesy připravovaných skladeb a myslím, že jsme si ostudu neudělali. Zkrátka, vystoupení se zdařilo. I Verunka pěkně spala, a tak jsme se ani nenadáli a byla tu půlnoc. To se s námi rozloučila i velká Alenka, která odjížděla na deset dní do Alp. Ale nechtělo se jí. Tak ještě Valčík na rozloučenou, sbalit a v koloně za Peťou přes Bruntál a Rýmařov domů. Trvalo to déle než obvykle, ale zase jsem je přivezl všechny. Holky i náklad. Doufám, že pokud by se měla produkce opakovat, bude lepší počasí pro cestu a budou mít toho Guinesse...

  O týden později Raduň u Opavy, tedy stejná cesta, ve stejném obsazení. Začla obleva, a tak Peťa opět varoval, tentokrát před vodou na silnici. Ale valili jsme statečně. Akce byla tentokrát spojena s ochutnávkou dolnorakouské kuchyně, včetně originálního kuchaře z Vídně. My jsme byli v silně okleštěné sestavě - Peťka ve fildě, velká Alča na horách, takže moje Alča si zahrála až kam.Peťce jsme do Ostravy poslali "Skye Boat Song", který Alenka zazpívala excelently, včetně sóla na housle. Janča porvé vyzkoušela na veřejnosti níňu, čili niněru a veřejnost čuměla. My taky. Až se to všechno vychytá a bude ten správný nástroj, to bude zvuk!Jako ochutnávka to nemělo chybu. Dolnorakouskou jsem ochutnal hlavně já. Nebyla špatná, ale osobně si myslím, že sekačka z Břidličné, kterou Jiřík vykupoval své časové posuny, byla ňam ňam.Co se hraní týče, přestože jsme hráli oslabení, měli jsme úspěch a lidi se bavili. Byla velmi příjemná atmosféra a scénka s kafem - nelze popsat, musí se vidět, se chytla a lidé reagovali velmi vstřícně. Po půlnoci neprotestovali a ukázněně se připravovali na sledování hokeje a my jsme mohli pobalit.To je taková práce, která se musí udělat a protože nemáme (zatím) vlastní bedňáky, zůstává na nás, i když nás nebaví.Ale i tak to bylo velmi milé hraní a za nás moc děkujem za pokoj pro Verunku. Bylo to super!! Cesta zpátky v mlze, holky spaly, já jsem jel a stihli jsme doma i kus olympijského hokeje.

  Závěrečné resumé? Hraní nás pořád baví, i když za ním musíme cestovat občas trochu dál. Stýskalo se nám po holkách a těšíme se, až to zas rozsvítíme v kompletním složení. Máme pěkně našlápnuto a čekáme, až to někdo i oficiálně ocení. Při té příležitosti máme na Vás, milí fanoušci, jednu prosbu. Březen pro nás bude ve znamení soutěžních festiválů. Byli bychom moc rádi, kdybyste nás, pokud chcete a můžete, přijeli podpořit.6.března hrajem na Portě v Bludově a tam to možná bude hodně zajímavé, 13. Velká Bystřice a Regi banjo a o týden později - 20. soutěž kapel ve Šternberku. Rádi Vás uvidíme.

  Tož tak. Užívejte oblevy, těště se, že už je to doopravdy a nezapomeňte na nás. Protože - dovedete si představit, co by to bylo za život, kdyby Vám ho neotravoval Keltgrass band???

                                                       Tom Ticháček za pečlivého dohledu celé rodiny