Zpět na Šlágr!?

Taková věc se nám přihodila, přátelé... Koncem prázdnin se nám přihlásili opět z televize Šlágr. Sdělili nám, že po roce (!) dávají do výroby naše DVD, a při té příležitosti by s námi opět navázali nějakou spolupráci. My jsme sice během roku dostávali signály, že se sem tam na Šlágru objevíme, zejména v takových primetimech, jako 1.30 nebo 7.50, ale byla to spíš otázka náhody a nikdo nebyl schopen nám říct do předu, kdy a zda se na obrazovce objevíme. A teď to vypadá, že nám ten rok chtějí vynahradit. Aniž by nám o tom řekli dopředu, nasadili naši písničku Kelti v Tennessee hned do dvou hitparád, chtějí s námi točit nějaké upoutávky na DVD a snad bychom se měli zúčastnit i nějakého jejich koncertu. Víc zatím nevíme, a tak se s dovolením rozepíšu o těch hitparádách. Nasadili nás do "Country 9" a hitparády "12x nej Mimo kategorie", kde jsme skutečně v bizarní. Pokud se podíváte na stánky Šlágru (www.slagrtv.cz) do sekce Hitparády, asi mi dáte za pravdu. Nicméně i zde je možné hlasovat. Pokud se rozhodnete nás podpořit, lze to provést buďto hlasovnáním v patřičné sekci (je nutné vybrat 3 kapely, aby bylo hlasovnání platné), nebo přes sms na telefonní číslo 773 757 757, kde do textu napiště název kapely (stačí KGB) a název skladby. Přátelé, stejně jako spoustě z Vás, i mně vadí, že Šlágr je televize naprosto nevyzpytatelná, že Vám v tuto chvíli nejsem schopen říct, kdy nás na obrazovkách uvidíte, a rozhodně Vás nepřemlouvám k tomu, abyste měli tuto stanici naladěnou 24 hodin denně. Vážím si svého i Vašeho duševního zdraví, a proto budu rád, pokud nám nějaký hlas pošlete, ale zůstanete při tom nohama na zemi :-). Pokud se objeví nějaká nová informace, která by Vám v tomto směru pomohla, rádi se s Vámi o ni podělíme. S obvyklým pozdravem se loučí a na brzkou shledanou třeba z televizní obrazovky se těší Tom Ticháček

Pozdě, ale přece

Tak takhle to máte. Člověk se celý rok těší, jak bude na Silvestra bilancovat, až se probere po tahu ze Švýcárny, věří, že se na to čtení někteří z Vás třeba i těší a pak... prd. Ale s lehkým třítýdením zpožděním jsem zde a pokusím se Vás o nic nepřipravit. Okolo konce roku se nám v rodině podařilo pořídit si kolektivní rodinné nachlazení. Švýcárnu jsem absolvoval sám, i z důvodů, o kterých bude řeč níže, a bylo to veliké. Myslím si, že to by největší rachot, za celou tu dobu, co tam jezdíme, a moc se nám to líbilo, byť jsme byli v hodně osekaném obsazení. Takže druhý den na psaní moc nebyli lidi, byť jsem se přemlouval docela vydatně. Mezitím ten čas, prevít, trhnul oponou víc, než jsme doufali, a leden je pomalu..., no skoro až tam. Co říci k roku, který máme ještě docela v živé paměti. Když si projedete náš "ksichtoknihový" profil, snad mi dáte za pravdu, že jsme se příliš neflákali. Hlavní část sezóny, tedy čas zhruba od května do září jsme využili takříkajíc úplně úplně. Nějaký čas pro sebe jsme si samozřejmě taky udělali, ale jinak to bylo hlavně o muzice. Troufnu si říct, že dnes už je Kelt Grass Band docela zavedenou značkou na střední i severní Moravě a pomalu se rozlézá dál. Máme za sebou třeba velmi úspěšné hraní na Karlovském hudebním létě a letos bychom měli hrát mimo jiné, jak už jsme avizovali, na festivalu Lughnasad na hradě Veveří u Brna. Ale gró našeho hraní, to jsou především místa nám blízká. Ostudu si myslím, že jsme rozhodně neudělali, a jak jsme zjistili, někteří evidentní masochisté se na nás těší, až to rozbalíme:-). Nedopadl nám zahraniční výjezd, tak snad letos. Svatý Patrick v Haagu už je hotová věc, v současnosti pracujeme na logistice celého projektu a dál se něco mlhavě rýsuje. Ale nebojte, pokud to klapne, budete to vědět mezi prvními, tedy hned po pořadatelích. Nechci vyjmenovávat všechny akce, na kterých jsme hráli, každá byla nějakým způsobem zajímavá, ale velmi si vážíme toho, že jsme se mohli podívat znovu na Portu do Řevnic, zúčastnit se Keltské noci,zahrát si na Mohelnickém Dostavníku a být součástí šumperského folklórního festivalu. Co se letošku týče, tak kalendář se nám utěšeně plní, jak můžete zjistit v sekci koncerty. Z čeho máme velikou radost, že nás oslovují i noví zájemci o naše vystoupení, u těch, kteří nás zvou opakovaně, nás pak těší, že jsme s nimi navázali vztahy převážně přátelské, oni se nás nelekli a dál s námi počítají. Celý loňský rok jsme řešili otázku flétny. Nanula nastoupila na střední školu a času ubylo. Navíc zjistila, že svět nabízí i jiná lákadla, než hraní s téměř světoznámou hudební skupinou:-). Když k tomu připočteme i nějaké zdravotní problémy, vychází z toho, že na KGB jí moc času nezbývalo a tak se s námi rozloučila s tím, že dohraje většinu sezónu. Pro milovníky bulváru podotýkám rovnou - rozešli jsme se v dobrém a celkem logicky jsme i díky Gastonovi v kontaktu. Na místo flétny jsme sehnali poměrně rychle náhradu, ovšem vzájemné námluvy na přelomu roku ztroskotaly na příliš velkém časovém vytížení naší adeptky. Ono přece jen náš program je v některých částech roku docela časově náročný a vyžaduje určité oběti. Tak to je a kdo s námi chce hrát, ten to musí buď akceptovat, nebo s námi hrát nemůže. V začátku nám opět pomůže Nanula, která tak možná vytvoří rekord v odcházení, ze souboru a v průběhu roku Vás možná něčím čerstvým překvapíme... Jak můžete zjistit z přehledu našich koncertů, poprvé se představíme v březnu v Holandsku a o týden později v Karviné na Irish party. My toho obecně zkraje roku moc nenahrajem, to máme zimní spánek, zkoušíme a tak. Letos máme ještě jeden důvod. Za cca tři týdny čekáme s Alčou přírůstek do rodiny a nebude to nové auto. Takže Alenka má teď trochu jiné starosti, a přestože zkoušet stále ještě může (i když jí mandolka teď tak úplně nesedí na těle), tak na veřejnosti ji hned tak neuvidíte. Neplačte, neklesejte na mysli, má samozřejmě v plánu návrat na prkna, jež znamenají hlavně starosti,co nejdříve. S Verunkou stála na pódiu sedm týdnů po porodu, tak uvidíme. Reálně to vypadá na Prvního máje v Bohumíně, pokud se objeví něco dříve, zvážíme to podle toho, jak to bude všechno vypadat. Mimo jiné jsme se rozhodli i z tohoto důvodu vypustit letos Portu. Vzhledem k tomu, že pořadatelům Oblastního kola pořád vadí naše angličtina, a to přesto, že nás porota dvakrát po sobě poslala do Řevnic, bude možná naše neúčast v některých kruzích i vítaná...:-) Každopádně nám držte palce a mějte hlavně pro mě pochopení, když se nějaká informace opozdí. Vždyť víte, jak na tom jsem...:-) Takže tak. Trochu více jsme se rozběhli ve vlastní tvorbě, tak uvidíme, co propadne sítem a co přežije. Určitě se na Vás ale moc těšíme, až Vás zase uvidíme, a samozřejmě Vám velmi děkujeme za přízeň, kterou jste nás obdařili nejen v roce loňském. Rovněž tak tímto děkujeme všem lidem v našem okolí, kteří nám nějakým způsobem pomohli, pomáhají nebo nám aspoň neházejí klacky pod nohy. Takže, ať nám všem ten letošní rok slunko svítí! T:-)m Ticháček

Žijeme, dýcháme

Pokud máte pocit, že o nás dlouho nic nevíte, máte naprostou pravdu! Nějak jsme se popravdě nemohli poslední dva měsíce dokopat k tomu, abychom vypotili pár řádků, popřípadě zveřejnili obrázky z našich posledních akcí. Došlo to tak daleko, že se našli i pořadatelé, kteří na nás zapomněli do té míry, že postavili program, ve kterém nám slíbili účast, bez nás. No, co už s tím naděláme. Nicméně, věřte tomu, že Kelt Grass Band, nebo aspoň některé jeho části, jsou rezistentní vůči podobným trablům, no prostě jsme tady pořád.

Takže co je u nás nového. Na Facebooku najdete fotky z našich podzimních vystoupení v Šumvaldu a Příkazech. Samozřejmě se těšíme, jak to před Silvestrem tradičně rozbalíme na Švýcárně a někteří z nás i pilně cvičí. No a protože máme půlku listopadu, je pomalu čas přemýšlet nad příští sezónou. V tomto okamžiku máme na příští sezónu potvrzené účinkování na Skotských hrách v Rokytnici v Orlických horách koncem července a na festivalu Lughnasad na hradě Veveří začátkem srpna. Mimochodem, tento festival organizuje renomovaná CK Kudrna, se kterou jsme navázali bližší spolupráci. No a aby toho nebylo málo, dnes jsme dostali od pořadatelů potvrzení naší účasti na Svatopatrických oslavách v Haagu. To je v Nizozemí. Takže se nám hrudníčky dmou pýchou, na druhou stranu, budeme muset opravdu začít cvičit. Věříme, že další informace budou následovat, no a pokud ne, tak se aspoň budete moct těšit na nějaké pěkné PF.

Takže užívejte barev podzimu a zachovejte nám přízeň. Toť vše.

Kauza Drakov

O žádnou mimořádnou kauzu se samozřejmě nejedná, ale po našem sobotním vystoupení na Drakově se vyrojily nejrůznější spekulace a úvahy, že jsme vystoupení odflákli, že jsme se zbytečně dlouho zvučili a tak. A protože se jedná o naši pověst, musíme se ozvat.

  Tak tedy - v sobotu 19. července jsme měli vystoupit na tradčních Slavnostech Lapků z Drakova a Dnech Lesů ČR. Hráli jsme na tehle taškařici už myslím po čtvrté a vždy myslím k oboustranné spokojenosti. Dohodnuti jsme byli na vystoupení od půl čtvrté do půl šesté, což jsme měli potvrzené i písemně. Okolo třetí hodiny už byla celá hrající sestava na značkách a čekala na svůj čas. Na pódiu mezitím řádila jiná kapela a nevypadala, že by chtěla skončit před půl čtvrtou. Prostě chlapci hráli vesele dál a na nějaký čas se neohlíželi. Pořadatele to nechávalo v klidu. Méně už nás, protože jsme potřebovali dodržet čas kvůli mému odjezdu do práce. Samozřejmě, že jsme zažili mnoho festivalů, kde jsme hráli s časovým skluzem, ale ne na akci, kde by před námi hrála jen jedna kapela. Ani poté, co jsme upozornili pořadatele, že my své vystoupení natahovat nemůžeme, se nic nezměnilo. Navíc po nás měl hrát ještě jeden soubor a my jsme je nechtěli dostat do situace, ve které jsme se ocitli my. Skupina na pódiu několikrát ohlásila poslední kousek, načež skončila v klidu a míru těsně před půl pátou a dalších minimálně deset minut se bez výraznějšího spěchu balila. My jsme nastoupili na pódium a začali s drátováním a mezitím jsme se dozvěděli od moderátora, že předchozí kapela měla zpoždění. No, byli jsme s Alčou a s Verunkou na místě cca od půl dvanácté a kolem poledne už tihle muzikanti hráli. Zvučení pak probíhalo, jako za "starých časů", tedy v dobách, kdy zvukový tým byl překvapen, kolik se nás na ty praktikáble vlastně sáčkuje. Klukům se prostě nedařilo,  několikrát měnili už zapojené šňůry, zvukovka se protahovala a my jsme začali hrát pět minut po páté. Podotýkám, že tou dobou už někteří diváci, kteří si nás chtěli poslechnout, museli odjet. Za pětadvacet minut čistého času toho samozřejmě stihnete předvést méně než za dvě hodiny, takže jsme končili za rozladění našeho, diváků i pořadatelů. Já jsem tedy zmizel, ale zbytek kapely ještě svolil, že zahraje, protože dle tvrzení pořadatelů po nás hrající kapela nepřijela. Já jsme je potkal v bráně areálu... Tolik z našeho pohledu k organizaci kulturní části letošních slavností.

  Nevíme, kde se stala chyba, a nechtěli jsme se v tom, upřímně řečeno, nějak zvlášť rýpat, ale nechceme, aby si kdokoliv myslel, že jsme nafoukaná parta, která se nechá prosit, schválně se dlouho zvučí a pak ani nepřidá. Vždycky jsme na Drakov jezdili rádi a pokud nás pořadatelé napřesrok pozvou, přijedem, pevně věřím, znovu. Letos se to prostě nepovedlo a my na sobě nechcem nechat nařčení, že to bylo z naší viny. Létu zdar.

                                                                                            Tom Ticháček

Na obzoru je Slunovrat a s ním i Keltské slavnosti

No je to tak, jak říkám. Opět je na mě, abych pár řádky přiblížil letošní slavnosti a abych Vás naladil a Vy jste získali pocit, že tam letos prostě nemůžete chybět:-).
  Tak tedy, jak už jsme avizovali na našem facebookovém profilu, tato taškařice se letos uskuteční a to dokonce přímo v termínu slunovratu. Pak už se začnou dny krátit, ale zatím bych to neviděl, jako důvod k panice. Přátelé, není to legrace, takovouhle akci v dnešní době uspořádat, a opakovaně, to už vůbec.Patří velké uznání našemu kapelníkovi ( a to prosím nepíšu proto, že u něho zastávám místo basisty ), že se do toho zas a znovu pouští a zas a znovu vysvětluje, přesvědčuje, pak se v soukromí chytá za hlavu, ale druhý den je v tom zase. Především díky Dagymu tedy budete mít možnost absolvovat vše více méně, jako v minulých letech. Dva roky po sobě jsme měli opravdu krásné počasí, letos je to s předpovědí takové všelijaké, pršet by asi nemělo, ale pamatujte, jak píšu každý rok - jsme v Jeseníkách. Akce se koná za každého počasí a vstupné se nevrací. Zato ale od Edisonu po Antonii na Vás čekají muzikanti, tanečníci i jiní kelklíři, kupci, kramáři, kováři, rytíři, prostě všechno, co k takové trachtaci patří. Budete se moci najíst, napít do sytosti, konkrétně od nás třeba uslyšíte, s čím chceme letos dobývat Portu a to už přece stojí za to, ne? A večerní průvod a oheň byste si taky určitě neměli nechat ujít, loni se obé velmi vydařilo.
  Už v pátek nás čeká  setkání na Švýcárně. Vy, kdo to znáte víte, že se jedná o akci spíše komorní s lehce duchovním přesahem a po té, řekněme spirituální fázi, to i letos nahoře rozjedeme. Kdo můžete a máte tu šanci se na Švýcárnu dostat, určitě té možnosti využijte, no a pokud bude pršet nebo bouřit, aspoň budeme vědět, že velký Taranis je na blízku.
  Náš první příspěvek na facebooku stran letošních Keltských slavností vidělo prozatím více než sedm set lidí. To je velmi slušné číslo, daleko převyšující obvyklý počet návštěvníků. Tak si tak říkáme, že Vás to asi zajímá. No budem moc rádi, pokud se s Vámi o víkendu uvidíme. Velmi se těšíme, že si společně užijeme celou akci, věříme, že i počasí nám nakonec vyjde vstříc a že si v neděli plácnema řeknem: Dobrý, tak za rok zase...:-)
  Zdraví Vás hlásná trouba KGB 
                                                          T:-)m Ticháček

Zas jeden rok mizí v propadlišti dějin...

Je to tak a my s tím nic nenaděláme. Pojďme tedy lehce zabilancovat. Nepíše se mi lehce, ne snad proto, že by nebylo co nebo o čem, ale včera jsme se rozloučili se starým rokem tradičně na Švýcárně a prsty ještě bolí...:-) Ale co je to proti vesmíru.

  Rok 2013 připomínal silně houpačku. Jednou nahoře, pak zas honem dolů a tak pořád. Nicméně jsme rádi, že pořád existujeme, hrajeme a máme Vás. A hráli jsme letos docela dost. Já tu nebudu rozebírat každé hraní, na našem fb profilu jsme se vždycky snažili poctivě vyvěšovat aktuální fotky i s komentářem, takže věřím, že jste byli v obraze. Za letošek zbývají obrázky z Irish pubu v Přerově a již zmíněná Švýcárna. Ale nebojte. Budou. Zmíním se o pár akcích, které pro nás byly nějak významné, stěžejní nebo nás posunuly zas o kousek dál. A zmíním se i o věcech, které se ne úplně povedly nebo nevyšly vůbec.

  Rozhodli jsme se letos znovu vstoupit na soutěžní prkna. A tak jsme se zúčastnili oblastních kol Porty i Moravského vrabce a v obou soutěžích jsme se nějakým řízením osudu dostali do finále. Zejména národní finále Porty v Řevnicích jsme si užili a těšilo nás ústní uznání ze strany známých i neznámých.Trochu nás, pravda, mrzelo, že tomu chyběla třešnička na dortu v podobě oficiální pochvaly, ale ty pohledy, když jsme nastoupili na pódium, stály za to. Rádi bychom se pokusili na tenhle úspěch navázat, a tak už koketujeme s myšlenkou, že v březnu pojedem na oblastní klání do Bludova. Finále Moravského vrabce se konalo v Karviné v rámci městských slavností a naše účast zde nezanechala vážnějších stop.Velmi jsme si užili též každé hraní ve Velké Bystřici, ať už v rámci REGI Banja, Hanáckého Nashvillu nebo jen tak, na nádvoří restaurace Varna.

  Měli jsme v úmyslu opět vyrazit do ciziny. Byla nám ústně přislíbená účast na 400. ročníku Puck Fair festivalu v Irsku a docela jsme na tu akci těšili. Nicméně se ukázalo, že ústní příslib ještě neznamená účinkování na pódiu a vzhledem k tomu, že o čtyřstý ročník mělo zájem spousta místních souborů, které měly silnější lobbing, z cesty sešlo. Na poslední chvíli nám nabídli přátelé z Tennessee, abychom jejich taneční soubor doprovodili na festivalu v Itálii, což nás velmi potěšilo. Bohužel, nabídka přišla v době, kdy jsme měli termíny už plné, a byť nás cesta velmi lákala, museli jsme odmítnout. Stejně tak jsme s krvácejím srdcem skáceli naše možné hraní na Keltské noci, kde jsme dostali nabídku celý festival uzavírat, ale bylo to opět v časové  tísni. Takovýhle nabídek přišlo více, ale na polsední chvíli je to vždycky sázka do loterie. O zahraniční angažmá nám pečují manželé Probynovi (a díky za to , kteří na příští rok už rozhodili sítě, ve kterých uvázla z kraje podzimu tučná ryba, a sice pozvánka na 10. ročník Keltského festivalu ve Vancouveru, v Kanadě, v březnu příštího roku za velmi zajímavých podmínek.V okamžiku, kdy jsme se začali těšit, přišla studená sprcha v podobě požadavku jakýchsi hudebních odborů v Kanadě, které se týkaly zjednodušeně řečeno navýšení plateb od pořadatele za zahraniční účastníky, čímž jsme rázem přestali být pro organizátory zajímavý. Moc tomu nerozumím a nechápu, ale jak jsem koupil, tak prodávám...

  Ovšem na hranici  z druhé strany jsme se podívali. Díky našemu příteli Mlokovi jsme si brnkli v polských Glucholazech na českém odpoledni v rámci místního velkého Festivalu piosenki turisticznej a věřte, že to bylo řádné brnknutí! Bylo by z naší strany nošením dříví do lesa psát o skvělé atmosféře Mezinárodního folklorního festivalu v Šumperku, opět jsme si to užili spolu se skupinou Démairt a neskromně si myslím, že jsme divákům nabídli zas trochu jiný pohled na lidovou notu. Ze Šumperka jsme si stihli odskočit na Dřevohostický folkáč - úžasné místo s géniem loci, jen těch lidí mohlo být trochu víc. Z folku se stává opravdu menšinový žánr a kromě těch opravdu velkých festivalů je návštěvnost leckde docela problém...

  Další poměrně zajímavou zkušeností pro nás bylo návázání spolupráce s TV Šlágr. Jednak to byl pro nás velmi příjemný výlet a jednak jsme si vyzkoušeli zas trochu jiný styl práce. Natočili jsme tam samostatný pořad, díky Vám si užili jednu z hitparád, ale ukázalo se, že takzvaná cílová skupina diváků touží po něčem trochu jiném. Co se týče kvality, tady jsme stran vyjadřování lehce omezeni smlouvou, ale kdo jste tuhle stanici někdy sledoval, možná tušíte, o čem bych tak asi psal...:-)

  Nemohu samozřejmě zapomenout na velmi příjemnou věc, a sice zrod našeho druhého společného dítěte - nového CD Jako vodopád. Natáčeli jsme na jaře ve Šternberku u Milana Koreného a byla to krásná práce. Samozřejmě zpětně by dnes člověk spoustu věcí udělal jinak a jistě lépe, ale teď je teď. Máme tohle děcko velmi rádi a jistě bychom mu chtěli pořidit časem sourozence.

  Nějak jsem tím rokem na přeskáčku proletěl. Pokud jsem se o někom nezmínil, je to jistě jenom proto, že ještě vydýchávám Švýcárnu, ale každopádně za kapelu děkuji všem pořadatelům, promotérům, organizátorům a vůbec lidem od kultury, se kterými jsme přišli za ten rok do styku. Co se nás týče, my jsme pořád stejní, jen o nějaké to deko starší. Stále máme chuť hrát a bavit Vás, nějak moc neřešíme, co na to odborná ústa, no však nás znáte. Pevně věříme, že se s drtivou většinou z Vás budeme setkávat i napřesrok v dobré pohodě, navzdory okolnostem objektivním a státotvorným, že kultura v této zemi nezajde na úbytě, neboť  když mlčí můzy, mluví víte kdo,že. Posílám pozdrav a poděkování všem svým spoluhráčům, na prvním místě pak své ženě, kterou závěr roku nezastihl v nejlepší zdravotní pohodě (i díky tomu nám to s těmi fotkami trvá tak dlouho, neb já jsem spíše  hlásná trouba, ani ne tak hlásná) a varuji Vás: Miláčkové, na příští rok se na Vás chystáme, leštíme výstroj a výzbroj a máte se na co těšit.Tak ať je k nám ten nový rok vstřícnější, než ten který právě končí a ať se máme RÁDI:-)

Jménem celého souboru v úctě zcela Váš

T:-)m Ticháček

Hlasy hlásky hlásečky:-)

  No přátelé, kdo viděl, tak už ví, pro ty ostatní alespoň slovem. Kelt Grass Band se při své první účasti v hitparádě Country 9 na Šlágr TV dostal z nasazeného devátého na druhé místo. Prý jsme docela skokani. Popravdě jsme docela překvapeni, říkali jsme si, že by bylo fajn přežít první kolo, ale že budem hned zkraje bojovat na špici, to jsme nečekali. Je to velmi příjemný pohled na pořadí, kde figurujeme mezi zavedenými jmény na této stanici.

  Samozřejmě - i když i my jsme si nějaký ten hlásek poslali (a kdo z muzikantů tvrdí, že to nikdy neudělal, lže), ten největší podíl na tomto úspěchu máte Vy, naši drazí platící, jak praví klasik. Možná se to na těchto stránkách objevuje často, ale my si toho velmi vážíme a jsme za to moc rádi. Je to pro nás i určitá hmatatelná reflexe, jak reagujete na naši muziku. Pevně totiž věříme, že svoje hlasy nám posíláte proto, že se Vám naše hudba líbí, a ne, abyste od nás měli pokoj. Takže to shrnu - díky moc.

  Co dál s tímhle částečným úspěchem.Country devítka běží dál a běží tedy i hlasování. Pokud by se nám podařilo třikrát se umístit v horních patrech, tak za to nedostaneme vůbec nic, ale písnička Mezi horami postoupí do Zlaté podkovy a my můžeme do Devítky nasadit další kousek. A to bychom velice rádi, zkusit to s nějakou klasickou "kelťárnou". Jinak uvažujem, ve spolupráci s produkcí, že bychom do nějaké té lidovkovkové hitparády nasadili nějakou naši keltskomoravskou. Ale to je zatím v jednání. Myslíme si, že ty věci nejsou úplně špatné, a docela by nás zajímalo, co na naše aranže řekne zas jiné spektrum diváků.

 Takže přátelé, pokud Vám zbude chvilka času, bude se Vám chtít a myslíte si, že to má smysl, hlasujte dál, pevně věříme, že toho nebude ani jedna strana litovat. Když se našim písničkám bude i Vaším prostřednictvím dařit, budem samozřejmě rádi, ale jinak zůstáváme nohama na zemi a těšíme se, až Vás zase uvidíme naživo a někde to pořádně rozbalíme.

                                                            S pozdravem Kuš kuš halali se loučí tentokrát překvapivě brzy

                                                                                       Tom Ticháček